Deratizační zásahy jsou v plánu za území města Zlína včetně jeho příměstských částí. Akci bude zabezpečovat zlínská firma Deratex. „Nástrahou budou jednorázové antikoagulanty, které budou kladeny jak do kanalizační sítě, tak na vybraná krmná místa, nebo do vybraných objektů. Tato chemická aplikace je v současné době nejspolehlivější a nejrozšířenější způsob boje proti hlodavcům,“ uvedl Fabián.
Aktivně se mohou zapojit i občané, řekla vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Vladimíra Pavlovová. „Mohou informovat pracovníky provádějící firmy o místech výskytu hlodavců, anebo mohou tuto informaci oznámit telefonicky na telefonní čísla 605 952 716 nebo 732 754 501, popřípadě přímo na odbor životního prostředí a zemědělství magistrátu na telefon 577 630 925 nebo na mobil 778 400 310,“ vyjmenovala Pavlovová.
Ochranná deratizace se provádí především za účelem ochrany lidského zdraví. „Potkani jsou přenašeči původců řady nebezpečných onemocnění přenosných i na člověka. Počet těchto onemocnění se pohybuje kolem 30 a k těm nejvýznamnějším z nich patří například mor, leptospirózy a salmonelózy,“ řekl Fabián. Na druhém místě je u deratizace snaha zabránit ekonomickým škodám, které hlodavci způsobují na potravinách, objektech, kanalizaci, komunikacích, kabelových rozvodech a dalších.
Podle Fabiána je v širším povědomí lidí ochrana před hlodavci vnímána pouze jako jejich hubení. „Nutno ji však chápat jako celý systém opatření směřujících k jejich regulaci a udržení populace na co nejnižší úrovni. S tím je spojeno i monitorování případných míst, kde by mohlo dojít k výskytu hlodavců, kde jsou pohozené zbytky potravin nebo nepořádek,“ poznamenal Fabián.
Díky práci zaměstnanců firmy nebo za pomoci hlášení občanů podle něj vznikají ucelené přehledy a dochází k následnému pokládání nástrah na předem vytipovaná místa. „Pro zajištění co nejvyššího efektu, je třeba provádět deratizaci pravidelně a zároveň uplatňovat preventivní opatření, která však předpokládají určité vědomosti obyvatelstva,“ řekl Fabián.
Podle Pavlovové je smyslem opatření co nejvíce ztížit životní podmínky hlodavců. „Cílem je zamezit jim zbytečný přístup k potravě například volným pokládáním zbytků potravin pro kočky, krmením kachen a jiných zvířat, zamezit jim přístupu do objektů, obydlí a znesnadnit jim hnízdění,“ řekla Pavlovová.
Opatření zahrnují správné zacházení s odpady včetně likvidace černých skládek. „V neposlední řadě je to vyvarování se zbytečného skladování nepoužívaného materiálu všude tam, kde by mohlo být vytvořeno prostředí pro hnízdění hlodavců. Dále je třeba chránit základy budov před pronikáním hlodavců, zabetonovat vchody do nor, opravit poškozené zdivo, případně oplechovat dolní části dveří hospodářských objektů, opravit kanalizační poklopy, pročistit kanalizaci, ničit porosty plevelů kolem budov a obydlí,“ vyjmenoval Fabián. Pravidelná kontrola a samotný zájem obyvatel podle Fabiána může zabránit zasídlení hlodavců a včas signalizuje nutnost provedení represívního zásahu.
„Represívní zásahy a nutnost prevence vyplývá i ze samotné biologie potkana, který dospívá po třech měsících života, samice je březí pouze tři týdny a vrhá třikrát až sedmkrát do roka 5 až 15 mláďat. Jeden pár potkanů může mít teoreticky až 800 potomků za rok,“ upozornil Fabián.
