Prostor má být příjemnější a bezpečnější
Psí loučka mezi Benešovým nábřežím, železniční tratí a Dlouhou ulicí má rozlohu více než 2 400 metrů čtverečních.
„Přestože je již nyní určena pro volný pohyb psů bez vodítka, její současné vybavení ani charakter prostoru podle města neodpovídají tomu, jak by takové místo mohlo vypadat. Návrh revitalizace proto počítá s řadou změn, které mají loučku proměnit v příjemnější a bezpečnější místo,“ informoval mluvčí Zlína Tomáš Melzer.
Nový mobiliář i úprava zeleně
Součástí úprav bude mírný zemní val směrem k Benešovu nábřeží, který pomůže prostor oddělit od rušné komunikace a částečně omezit hluk a prašnost. Přibydou mlatové chodníky, lavičky, koše na psí exkrementy a další mobiliář.
Úpravou projde také zeleň podél Dlouhé ulice, která bude vyvětvena tak, aby byl prostor přehlednější a bezpečnější. Nové veřejné osvětlení s infračidly pak umožní pohodlnější pohyb také za šera.
„Chceme, aby psí loučka na Dlouhé byla skutečně kvalitním veřejným prostorem, který bude dobře sloužit pejskařům i jejich psům. Nejde přitom jen o lavičky nebo nové chodníky. Důležité je také celkové prostředí, bezpečnost a dobrá informovanost lidí. Právě proto považuji za důležité, že vedle revitalizace loučky nabízíme pejskařům také možnost sledovat on-line, kde právě probíhají postřikové práce,“ uvedl náměstek primátora Michal Čížek.
Mohlo by vás zajímat: Prostor mezi 4. a 5. základní školou na Zálešné ve Zlíně čeká velká proměna
On-line sledování postřiků
On-line sledování postřiků zavedly zhruba před dvěma lety Technické služby Zlín s využitím GPS lokalizace a technologie WeedSeeker. Pejskaři si tak mohou v reálném čase ověřit pohyb postřikového vozidla a podle aktuální situace zvolit jinou trasu venčení.
„Cílem je především zvýšit informovanost a umožnit lidem jednoduše se ošetřeným místům v době provádění údržby vyhnout,“ zmínil Tomáš Melzer.
Alternativní metody nejsou tak účinné
Město se zároveň zabývalo možností, zda by bylo možné používané přípravky zcela nahradit alternativními metodami. Technické služby Zlín proto alternativní způsoby ošetření testovaly.
„Ukázalo se však, že v podmínkách města zatím nedokážou zajistit stejně spolehlivý účinek. Zejména ve spárách dlažby plevel po ošetření rychle znovu prorůstal. Plošné využití alternativních metod by navíc znamenalo výrazně vyšší náklady na údržbu,“ vysvětlil Melzer.
Cílená aplikace tam, kde je to potřeba
Radnice se proto rozhodla pro cílený přístup, kdy moderní detekční senzory vyhledávají konkrétní plevelné rostliny a postřik je aplikován pouze tam, kde je skutečně potřeba. Oproti plošnému ošetření tak lze množství použitého přípravku omezit.
„Rozumím tomu, že téma postřiků může být pro pejskaře citlivé. I proto jsme hledali způsob, jak zásahy co nejvíce cílit a zároveň lidem dát informace, podle kterých se mohou sami rozhodnout, kudy se vydají na procházku. Naším cílem není používat postřiky více, ale naopak co nejpřesněji a pouze tam, kde jsou skutečně potřeba. Současně chceme pokračovat v hledání dalších šetrnějších řešení,“ dodal náměstek Čížek.
