Zlínská radnice chce moderní dopravní terminál. Jeho vznik však nemá ve své moci

Ilustrační foto
ZLÍN – Autobusové nádraží ve Zlíně je kvůli svému neutěšenému stavu dlouhodobě terčem kritiky. Toho si je vědoma i zlínská radnice, která by chtěla na jeho místě vybudovat moderní dopravní terminál, jenž by spojil stávající autobusové a vlakové nádraží. V této věci však nemůže postupovat podle vlastních plánů.

Důvodem je fakt, že autobusové nádraží je od 90. let majetkem soukromé společnosti Z-Group a vlakové nádraží vlastní státní podnik, tedy Správa železnic.

To znamená, že město Zlín ani Zlínský kraj nemá a nikdy nemělo jakoukoliv možnost jedno nebo druhé nádraží opravit. Celý proces výstavby závisí především na přípravě investice státu prostřednictvím Správy železnic,“ uvedla zlínská radnice na svém webu.

Obě nová nádraží jsou spjata se záměrem na elektrizaci železniční tratě Otrokovice – Zlín – Vizovice, kterou připravuje Správa železnic. Zlínská radnice připravuje narovnání komunikace Vavrečkova a je podobně jako například Otrokovice a Vizovice účastníkem koordinačních jednání připravované modernizace železniční tratě.

Nijak mě netěší, že máme stále zanedbané vlakové nádraží, ale je třeba si uvědomit, že stávající budova vlakového nádraží je majetkem Správy železnic,“ zmínil náměstek primátora pro dopravu Michal Čížek.

Modernizace trati Otrokovice – Zlín – Vizovice včetně nového vlakového nádraží ve Zlíně se chystá již několik let.

V současnosti je ke stavbě nového nádraží vydané stavební povolení, ale na poslední krok, kterým je vydání stavebního povolení na celou novou trať do Zlína, zatím všichni čekáme,“ pokračoval Čížek.

Správa železnic společně se společností Z-Group předpokládají realizaci obou staveb v letech 2026 a 2027. Podle dosavadního plánu budou práce probíhat současně, přičemž jako první má být hotová železniční trať.

Úlohou statutárního města je zajištění náhrady pro odstavování autobusů, které v současnosti parkují na místě budoucího vlakového nádraží,“ informovala zlínská radnice na svém webu.

Dalším úskalím je složitost a délka stavebního řízení, ve kterém se Česká republika řadí na přibližně 150. příčku ze 160 sledovaných zemí.

Zde stojí za připomenutí, že třeba administrativní proces zrušení jednoho nebezpečného vlakového přejezdu, v tomto případě u společnosti Eurocar, představoval při neustálém odvolávání se účastníků proces na tři roky. Posun ve věci zajistila až nová legislativní úprava, která celý proces urychlila a místo tří let trvalo papírové zrušení přejezdu pár měsíců,“ sdělil Michal Čížek.