Otec ztratí svou dceru kvůli nehodě. Najednou nic není tak, jak bývalo. Neví, co říct, ani co dělat. Muž, který řídil auto, je Hypnotizér. Kvůli nehodě však ztratí schopnost sugesce. Každé jeho představení je pohromou. Poprvé od nehody se oba muži setkávají… V okamžiku, kdy se Otec jako dobrovolník přihlásí na Hypnotizérovo vystoupení. A tentokrát doopravdy neví, co má říkat a dělat.
Roli Hypnotizéra ztvární právě Pavel Vacek. „Otce však hraje pokaždé jiný herec, který na jeviště přichází, aniž by o hře cokoliv věděl. Tedy: neví, co říkat a co dělat. Stáváme se svědky toho, jak se dokáže přímo před zraky diváků proměnit v postavu z příběhu. Vedle Pavla Vacka se tedy budou střídat jeho kolegové a kolegyně nejen z Městského divadla Zlín, ale také herci a herečky, které běžně nemáte možnost vidět na zlínském jevišti. Každá repríza bude opravdu jedinečná,“ přibližuje dramaturgyně Katarína Kašpárková Koišová.
Práce na této inscenaci byla pro Pavla Vacka novou a zcela neobyčejnou výzvou. „Naším úkolem a cílem je předložit vše divákům tak, aby se na ně celá ta síla přenesla už při prvním zhlédnutí. A snad v nich i vzbudit touhu vrátit se do hlediště a chtít objevit ještě víc. Kéž by se nám to podařilo,“ říká hlavní představitel Pavel Vacek.
Během zkoušení mu zpočátku hrál hereckého partnera sám režisér Patrik Lančarič. „Cítil som ako režisér, že je potrebné poznať tú hru aj zvnútra, teda z perspektívy herca, ktorý bude s Pavlom na javisku. Režíroval som Pavla zvnútra, priamo zo situácie, čo bola skutočně neobyčajná skúsenosť,“ popisuje režisér.
V další etapě byli postupně přizváni další kolegové, ovšem mimo herecký soubor. „Bol to fascinujúci tvorivý proces, ktorý mi akoby reštartoval hlavu. Čistá radosť z divadla. Tvorba inscenácie Dub bola špecifická od prvej chvíle po tú zatial´poslednú a úžasné je, že ten proces nekončí, ale pokračuje ďalej. Teším sa na každú reprízu, na každého nového hereckého kolegu, ktorý do hry s Pavlom vstúpi. Všetko vlastne ešte len začína,“ doplňuje Patrik Lančarič.
Scénograf Michal Syrový pojal komorní prostor Studia Z v duchu Hypnotizérovy show velmi sugestivně. Podtrhuje intimitu tohoto nevšedního prostoru a současně umisťuje scénu do bezprostřední divákovy blízkosti. Tak umožňuje plné napojení hlediště na jeviště a naopak.
