Žlutavská mikulášská obchůzka míří mezi klenoty regionu

Tradice žlutavské mikulášské obchůzky se nově řadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje. Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
ŽLUTAVA – Práskání bičů, řinčení řetězů a průvod masek, který každoročně přitahuje malé i velké – přesně tak to vypadá na Žlutavě 5. prosince. A tento zvyk si nyní zasloužil opětovné uznání. Místní mikulášská obchůzka totiž nově patří na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje.

Žlutavská mikulášská obchůzka míří na krajský Seznam nemateriálních statků

Starobylý zvyk mikulášské obchůzky, který se v obci Žlutava na Zlínsku udržuje po generace, zaujal svou autenticitou i silným propojením s místní komunitou.

Žlutavská mikulášská obchůzka je krásným příkladem toho, že tradice nejsou jen vzpomínkou na minulost, ale živou součástí dnešního života. Právě díky lidem, kteří ji udržují a předávají dál, si zachovává svou autenticitu i sílu. Zápis na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje je oceněním jejich práce a zároveň povzbuzením, aby tato výjimečná tradice žila i v dalších generacích,“ uvedl krajský radní pro kulturu a cestovní ruch Ivan Láska.

Obcí prochází Mikuláš, Smrt i tajemný Turek

Mikulášská obchůzka na Žlutavě má pevně daná pravidla i role. V čase svátku svatého Mikuláše vyrážejí do ulic poslové zvaní Laufři spolu s Čerty. O jejich příchodu dávají vědět typickým práskáním bičů. Mají ovšem důležitý úkol – zapisovat pro Mikuláše přání dětí.

Vrchol celé tradice následně přichází večer 5. prosince. Obcí tehdy prochází průvod symbolických postav – Mikuláš v tradičním biskupském hávu s berlí, Anděl s metličkou a zvonkem, Smrt s kosou, Čerti, Muříni se štychary nebo Panáčci nesoucí pokladnu a kladívko. V čele průvodu jde Turek v historické uniformě se šavlí v ruce.

Maskované postavy navštěvují domy a připomínají starý zvyk mikulášské nadílky.

Masky se dědí z generace na generaci

Jednou z největších zvláštností žlutavské obchůzky je způsob, jakým tradice vzniká a přežívá. Masky si totiž účastníci vyrábějí sami, často za pomoci rodičů a prarodičů. Jejich podoba se mnohdy dědí z otce na syna.

„Mikulášská obchůzka je pro nás především živou součástí identity obce, která spojuje generace a posiluje komunitního ducha,“ řekl žlutavský zastupitel Vít Daněk, který měl zápis tradice na starosti.

Podle starosty Stanislava Koláře znamená zařazení na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje nejen prestiž, ale také závazek tradici dál chránit a rozvíjet.

Se zápisem pomáhali etnografové i pamětníci

Zápis na krajský seznam ovšem nepřišel okamžitě. Předcházel mu dlouhý historický výzkum.

„Zápisu předcházela spousta schůzek s etnografy Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, kteří nám významně pomohli s přihláškou a také s bádáním v historických archivech, kde jsme našli nejstarší zmínky o našem průvodu. Pro mě osobně bylo nejkrásnější částí celé přihlášky setkávání se s pamětníky a starousedlíky a poslouchání jejich vzpomínek,“ uvedl nadšeně Vít Daněk.

Po boku verbuňku nebo jízdy králů

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje chrání, dokumentuje a podporuje významné tradice, které jsou stále živou součástí regionu. Vedle žlutavské mikulášské obchůzky na něm figurují například slovácký verbuňk, jízda králů, valašský odzemek nebo vizovické pečivo.

Další novinky ze Zlínského kraje najdete na webu zlin.cz.

Zobrazit fotogalerii >>