ZLINTECH 2024: Inovace jsou pro udržitelnou budoucnost nezbytné, ale záleží i na lidech (1. část)

Zlin.tech byla inspirativní jízda – přes 200 účastníků, dvě keynotes, tři panelové diskuze, upcyklingové workshopy a nekonečný networking. A ačkoliv to byla „tech konference“, lze ji shrnout větou: „vše je to především o lidech a mezilidských vztazích“.

Technologie, udržitelnost a vzdělávání – tři ústřední témata třetího ročníku konference Zlin.tech, která proběhla 21. listopadu 2024 na Fakulta humanitních studií Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Celý program začal Snídaní pro nedočkavé a přednáškou designéra Jana Veselského, který představil koncept upcyklace jako klíčové strategie, které pomáhají snižovat odpad a šetřit přírodní zdroje. V rámci své přednášky sdílel   jednoduchý a konkrétní návod na udržitelnost: „Nenakupujme zbytečnosti a inspirujme upcyklingem své okolí.“ Že to pro něho nejsou jen prázdná slova potvrdil i sérií praktických workshopů, které po celý den vedl. Na nich si účastníci konference mohli vlastnoručně vyrobit psaníčko, peněženku a další předměty ze starých bannerů. Tím to ale neskončilo, desítka šťastlivců si pak v závěru konference jako dárek odnesla i další upcyklované předměty od lokálních tvůrců.

Vidět do budoucnosti a umět reagovat

Hlavní program konference zahájila Adriana Knápková, prorektorka pro rozvoj na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, která představila nové propagační video univerzity a sdílela i konkrétní kroky, které univerzita v oblasti udržitelného rozvoje dělá. S tématem, jak Zlín využívá technologie a AI ke zlepšení života občanů, navázal primátor Statutárního města Zlína Jiří Korec. Podle něho jsou právě technologie a inovace naprosto klíčovou součástí budoucího směřování regionu.

A právě o budoucnosti – jak ji umět předvídat i jak se připravit – byla celá konference. „Když se díváme na trendy, tak jeden ze způsobů, jak poznat trend je to, že zní jako oxymoron – že jsou dvě věci, které se vylučují. Například když v posledních letech roste zájem o AI, tak stejně tak roste zájem o staré tlačítkové telefony,“ řekla v rámci své úvodní přednášky Pavlína Louženská, trend forecasterka a spoluzakladatelka vzdělávacích platforem #HolkyzMarketingu a #HolkyzByznysu. „Jedinou jistotou je změna a nutnost celoživotního vzdělávání.“

Poslechněte si key speech Pavlíny Louženské na platformách: YouTube, Spotify, Apple Podcasts

S návodem na udržitelnou budoucnost navázal Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a obchodu. „Diskuze o udržitelnosti v Česku je velmi plochá a často se smrkne pouze na Green Deal, rovná se zákaz prodej vozů se spalovacím motorem do roku 2035. Tečka. Ale tak to není, téma je mnohem širší, komplexnější a tak bychom tomu měli přistupovat.“ Podle něho ale návody na udržitelnou budoucnost máme, víme, co dělat, ale pokulhává realizace.

Úvodní část konference Zlín.tech měla i své překvapení. Byl jím teprve osmiletý Davídek, nejmladší účastník akceleračního programu Můj první milion, který má jasnou představu o své budoucnosti – „Chci být podnikatel. Nechci to dělat sám a chci, aby to bylo dobré pro děti.“ Konferenci navštívil spolu se svou třídou ze ZŠ Malenovice, což byl ten nejlepší možný úvod následujících diskuzí o budoucnosti v kontextu udržitelnosti, technologií a vzdělávání, protože právě jich se tato témata budou nejvíce týkat.

Poslechněte si key speech Radka Špicara na platformách: YouTube, Spotify, Apple Podcasts

Udržitelný rozvoj nebo udržitelný ústup?​

„V debatě o udržitelnosti se často zaměřuje pozornost na ekonomiku nebo životní prostředí, ale vytrácí se sociální aspekt. Ale za mě tou největší výzvou, kterou bychom měli zahrnout do diskuzí je rostoucí pocit osamělosti mezi lidmi,“ řekl v úvodu první panelové debaty Jan Školník, zakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska.

Že vztahy a lokální komunity jsou naprosto klíčové potvrdila i Rut Bízková, zakladatelka a předsedkyně správní rady ​​Institut pro společnost 4.0. Ta také v otázkách udržitelnosti prosazuje holistický přístup a takzvaná města krátkých vzdáleností – oblasti, kde máte v blízkosti všechny služby potřebné pro život. A sdílela i konkrétní příklady, jak k větší udržitelnosti motivovat: „Například v některých firmách mají to nejzdravější jídlo dotované, tedy nejlevnější – peníze při rozhodování hrají velkou roli.“ Konkrétní příklad doplnil i Vojtěch Benedikt, spoluzakladatel Studia Bistro, které se zaměřuje na urbanismus, veřejný prostor a správu měst. „Některé firmy například odměňují zaměstnance, kteří přijedou jinak než autem, protože pro ně nemusí řešit parkování, což je pro ně drahé.“

Panelisté se zároveň shodli, že udržitelnost jako taková nemusí být vůbec nákladná. „Ve zlevňování udržitelných variant zásadně pomáhá výzkum a vývoj – to je jediná cesta kupředu,“ řekl Radek Špicar.

Řešila se i otázka obtížné komunikace udržitelných témat – často dochází k nejrůznějším nepochopením. „Některé firmy udržitelnost zneužili a snaží se nám namluvit, že pokud chcete být udržitelní, musíte si koupit náš produkt. Z toho mám pocit, že jsou především mladí unavení,“ dodal Vojtěch Benedikt.

Poslechněte si záznam panelu Udržitelný rozvoj nebo udržitelný ústup?na platformách: YouTube, Spotify, Apple Podcasts

Konference Zlín.tech byla realizována Technologickým inovačním centrem (TIC) Zlín v rámci projektu Smart Akcelerátor Zlínského kraje III.

Chcete se dozvědět více o tom, jak data, technologie a emoce ovlivňují naši budoucnost a jak inovovat vzdělávání? Přečtěte si pokračování článku.

Zobrazit fotogalerii >>