Je historicky největší spolupráce mezi krajem a městem Zlín důležitá? 

V našem předchozím rozhovoru jsme se společně věnovali otázkám investic a rozvoje. Tentokrát se zaměříme na otázky týkající se propojení Zlínského kraje a města Zlína. Především obyvatele krajského města toto téma velmi zajímá. I dnes odpovídá náměstek hejtmana Zlínského kraje pro ekonomiku, finance a rozvoj podnikání, pan Ing. David Vychytil.

V našich minulých rozhovorech jste zmínil, že se kraji daří více investovat. Také jste nastínil rozvojové plány kraje. Dotkne se toto téma i obyvatel města Zlína?

Veškeré naše snažení samozřejmě směřuje k tomu, aby se lidem v kraji žilo lépe, což by mělo znamenat zastavení odlivu a úbytku obyvatel. Zní to možná frázovitě, ale je to tak. Než rozvedu konkrétní projekty ve větším detailu, rád bych zmínil, že Zlínský kraj a Zlín mají svá specifika, ke kterým je třeba přistoupit maximálně citlivě.

O jaká specifika se jedná a kde vy vidíte těžiště rozvoje Zlína?

Škoda, že rodina Baťů, resp. vizionář J. A. Baťa, kterého nejvíce obdivuji, nestihl dokončit výstavbu Zlína. Na druhou stranu nám tato „nedokončenost“ umožňuje město dál rozvíjet a přestavět v moderním duchu. Bohužel musím zmínit i dlouhodobý negativní element památkářů a nelogicky nastavené památkové zóny, které dle mého názoru, rozvoj města zpomalují a někdy zcela blokují. S tímto stavem město ani kraj nemůže bez chybějícího souhlasu ministerstva kultury nic udělat.

Jak z toho ven? 

Budoucí rozvoj by mohl navázat na to, co se ve městě podařilo za posledních 90. let realizovat. Dynamický rozvoj v krátkém čase je uskutečnitelný v baťovském areálu. Již jsme koupili budovu č. 22 a společně s městem budeme řešit další budoucnost budovy 23, kde sídlí Technologické a inovační centrum. Ve spolupráce s UTB investujeme do výstavby budovy U1 (Fakulta technologická) a úzce také koordinujeme vybudování nových bytů a kolejí pro studenty v rámci 34. budovy. 

Určitě stojí za zvážení efektivnější využití krajských budov č. 14 a 15. Bylo by naprosto skvělé, kdyby se nám podařilo v nejbližších letech tuto část areálu přestavět na moderní kampus, který bude nabízet vedle VŠ vzdělání širokou paletu nabídky služeb a podnikatelských aktivit.

Další důležitou lokalitou jsou Malenovice. Jaké jsou tady vaše plány?

Realizace projektů v Malenovicích nabízí ohromnou příležitost pozvednout Zlín na úplně jinou, mnohem vyšší úroveň. Snažíme se zde dořešit majetkové vztahy tak, aby zde kraj disponoval 14 ha pozemků. Už J. A. Baťa v těchto místech počítal s propojením města Zlína a Otrokovic. 

Navíc výstavba dálnice D55 a D49 poskytuje ohromnou příležitost vybudovat zde ne pouze zlínské, ale zcela nové unikátní krajské centrum s významem pokrývajícím minimálně celou Moravu. 

A spolupráce s vedením města Zlína? 

První zásadní bod je, že spolupráci mezi vedením Zlína a Zlínského kraje máme nyní historicky na nejlepší úrovni. Bez této koordinace a vzájemné kooperace bychom se těžko posouvali kupředu. Díky tomu se mohla vytvořit pracovní skupina, která přizve špičkové urbanisty zabývající se rozvojem měst.

A zajímáte se také o názor lidí, kteří zde žijí?

Výsledky ankety naznačují, že občané si v těchto místech představují kombinaci bydlení, sportovišť a podnikání včetně další vybavenosti. Můj osobní názor je, že tato lokalita je pro rozvoj města a kraje natolik klíčová, že si nemůžeme dovolit ji „obětovat“ pouze pro jeden účel, jak bylo zamýšleno v minulosti. Měli bychom zde vybudovat novou multifunkční čtvrť. Pokud to dovolí ekonomika projektu, jsem také zastáncem odvážné architektury včetně ambiciózních výšek budov, které nebudou limitovány památkovou zónou v centru Zlína a které městu dodají potřebnou dynamiku.

A co lokalita Březnická?

Jedná se o další klíčový projekt pro Zlín, jehož důležitost podtrhuje blízkost univerzity. Ta ještě vzroste společně s dokončením rekonstrukce Velkého kina na multifunkční sál. Jedná se o projekt vedení města, se kterým vše zásadní koordinujeme. Můj osobní názor je, že vedle doplnění funkce bydlení by zde mohla vyrůst zajímavá lokalita nabízející moderní kanceláře pro podnikání, které ve městě chybějí. Jde o jeden z faktorů nízké atraktivity pro nové investory.

Které projekty ve Zlíně jsou nyní nejblíže k realizaci?

Jak jsem zmínil, na podzim se začíná s výstavbou univerzitní budovy U1. Věřím, že v r. 2025 se nám podaří ve spolupráci s UTB otevřít nové koleje a také znovuotevřít klub Golem. 

Díky finanční podpoře ze strany kraje směrem ke Zlínu dojde v r. 2025 i k zahájení rekonstrukce Velkého kina. Nutno také dodat, že rekonstrukce tržiště Pod Kaštany proběhla také za výrazného přispění kraje. 

Vedle dalších investic do školství a sociálních služeb bych rád zmínil schválený projekt dostavby nemocnice KNTB, kde se v r. 2025 začíná stavět nový Pavilón pro matku a dítě. Velkou investicí, kterou na sebe bere kraj a uleví tak městu Zlínu, je obchvat Zálešné. 

Projekt menšího rozsahu, který potěší řadu návštěvníků ZOO Lešná, je vybudování nového lvího pavilónu v části Karibuni. 

A z oblasti kultury chci upozornit na zahájení rekonstrukce Čiperovy vily, která se promění v kulturní centrum a otevře se široké veřejnosti. 

Investičních projektů je a bude samozřejmě více. Jsem si jistý, že se nám Zlín a celý náš kraj i ve spolupráci s vedením města podaří posunout dynamicky kupředu. 

Děkuji za rozhovor. V dalším pokračování rozhovoru představíme oblasti moderních technologií, které městu Zlín a Zlínskému kraji přinesou nové významné příležitosti. 

Zadavatel: ANO2011/Zpracovatel: Artview s.r.o.