Kolik restaurací sítě McDonald’s máte nyní pod sebou a kolik lidí zaměstnáváte?
Mám 3 restaurace ve Zlíně a 3 restaurace v Brně, v nichž dnes zaměstnávám 450 zaměstnanců.
Jak dlouhá a trnitá byla cesta k dosažení tolika restaurací, co máte kariérně za sebou?
Cesta to byla dlouhá, spíše než trnitá, bych ale řekl poučná. Začala konkurzem v roce 1993, kdy McDonald’s hledal zaměstnance do své první mimopražské pobočky. Z 300 uchazečů bylo vybráno 30 včetně mě. V rámci restaurace jsem pak prošel všemi pozicemi a po dvou letech jsem dostal nabídku vést restauraci ve Velkém Meziříčí, poté v Ostravě. V McDonald’s, pokud chcete a pracujete na sobě, můžete stále růst a stoupat, takže ani na této pozici jsem se nezastavil. Stal jsem se konzultantem pro firemní restaurace a poté pro licenční partnery. V roce 2005 jsem se licenčním partnerem stal i já.
Podporujete nějak dění v regionu či přímo ve Zlíně? V případě že ano, jak a proč?
Myslím si, že je potřeba věnovat se i dění v okolí. Zapojit se proto snažíme v obou městech. V Brně podporujeme Fakultní nemocnici u sv. Anny, ve Zlíně aktuálně ladíme finální podobu podpory Barum a Green Rallye. A protože nám záleží na tom, kde žijeme, chystáme se se zaměstnanci také na úklid vybraných míst v obou městech. Doufáme, že úklidem míst upozorníme na to, že nám stav okolí není lhostejný a třeba motivujeme další k podobnému kroku, to bych byl rád.
Jak náročná je práce s 450 zaměstnanci? Co je pro vás jako zaměstnavatele důležité, na co kladete důraz či čeho si ceníte?
Práce s lidmi je to nejdůležitější, a zároveň to nejsložitější. Všem našim zaměstnancům se snažíme předat co nejvíce znalostí, zkušenosti a dovedností. Učení z nebe nepadají, velmi důležitá je snaha a ochota učit se novému. Zaměstnance se snažíme motivovat, ostatně v McDonald’s nikdy nevíte, na jakou pozici se nakonec vypracujete. Jednoduše „ukaž co v tobě je“ a podle toho můžeš stoupat po pracovním žebříčku, a to bez ohledu na typ vzdělání, věk nebo rodinnou situaci.
Covid období nebylo lehké pro nikoho z nás, pro podnikatele to muselo být ještě náročnější. Co vám to dalo a (případně) vzalo, co vás to naučilo?
Covid byl extrémní šok. Ani jedna z mých restaurací nemá McDrive, takže jsem, jako jediný z českých provozovatelů restaurací McDonald’s, musel 13.3.2020 všechny restaurace uzavřít. Alespoň částečně se nám podařilo otevřít v červenci téhož roku. Bylo to extrémně náročné, moji lidé ale ukázali obrovskou loajalitu a já bych jim chtěl touhle cestou moc poděkovat za to, jak se k situaci postavili a že jsme to všechno společně zvládli. Tleskám jim.
Kolik času trávíte přímo v restauracích? Máte ještě vůbec na zdejší jídlo chuť, máte svého favorita?
V restauracích jsem v podstatě každý den. Je to pro mě důležité, protože tam vždy mohu osobně vyřešit podněty od zaměstnanců, odpovědět na dotazy, pomoci, s čím je zrovna třeba. Bydlím ve Zlíně, takže se zdejšími restauracemi je to jednodušší, do Brna jezdím 2x týdně. A co se jídla týče, když jsem v restauraci, málokdy odolám, ať už nabídce z pokrmů nebo alespoň kávě a dezertům z McCafé (směje se). Novinku v nabídce vždycky ochutnám, ale jinak se většinou vracím ke klasice Double Cheeseburger. A hranolky, ty jsou naše zlato!
Jaké to je pracovat pod celosvětovou značkou? Vnímáte nějaké klady či zápory?
Zlaté oblouky jsou celosvětovým fenoménem. Být jeho součástí mě velmi baví, těší a inspiruje. Celý systém je domyšlen do nejmenšího detailu a vše tak šlape jako hodinky. Je to fascinující. Samozřejmě, musíte respektovat nastavená pravidla, ale síla značky a podpora je příkladná. I díky tomu si můžeme dovolit podporovat lokální aktivity.
Co máte na Zlínu rád? Máte nějaká oblíbená místa?
Snad všechno (usmívá se). Zlín se svou architekturou je městem mého srdce. Pokud bych měl něco vypíchnut, tak Baťův mrakodrap, odkud je nádherný výhled. A protože jsem sportovec, oceňuji a rád mám cyklostezku podél řeky, která je parádní, v zimě pak lyžařský svah, který máme přímo ve městě.
PR
