Dnes tu tiše stojí opuštěná vila v zarůstající zahradě, na dohled od fabriky, kde už skoro nikdo nepracuje. Koryčany se přehnalo století a s ním i všechny velké a malé události, které nakonec nádhernou vilu zapomněly mezi keři.
Michael Thonet byl pracovitý muž, který od dětství nejen dřel, ale také vymýšlel nové přístupy a zlepšováky. Pracoval ve Vídni, nechal si patentovat ohýbání nábytku pomocí pásnice a první moravskou továrnu otevřel v Koryčanech. Tam, kde byl dostatek dřeva, pracovní síly i dobrá dopravní dostupnost. Tehdy mu bylo už 60 let. Vznikla tu legendární židle „čtrnáctka“ a Michael tu začal budovat nejen fabriku, ale také domov pro svou rodinu. Později otevřel závody také v Bystřici pod Hostýnem, v Halenkově nebo na Vsetíně.
Židlím i nábytku se dařilo i po té, co továrník Thonet v roce 1871 zemřel. Stejně jako všemu průmyslu však rodinným továrnám zlomily vaz světové války. A po nich také znárodnění. Z továrníkovy vily v Koryčanech se staly jesle, hudebka, a také prodejna potravin. V divokých 90. letech ji spolu s továrnou koupila firma Koryna, která po letech prosperity zkrachovala, vilu odkoupilo město.
Zvenčí působí vila mezi továrními halami zcela nepatřičně. Na fasádě se podepsala léta chátrání a uvnitř prakticky nečekáte nic zajímavého. Když však po několika schůdcích vstoupíte do haly, zastaví se vám dech. Nad vámi se klene dřevěné schodiště se zábradlím z ohýbaného dřeva, jaké jste nikde jinde neviděli. Vysoko nad ním se ve výšce klenou skleněné mozaiky, které dovnitř propouští matné rozptýlené světlo.
Stoupáte po schodech, které vržou pod vašimi kroky, hlavu máte zvrácenou nazad, abyste si mohli pořádně prohlédnout skleněný strop, za kterým se ukrývá důmyslný systém madel a táhel pro odvětrávání, stejně jako nádrž na dešťovou vodu, která měla zvýšit energetickou soběstačnost domu. Nahoře nakukujete do výklenků a pokojů, zkoumáte půdu i schodiště, které se táhne bočním křídlem po celé výšce domu.
Je to magické místo. Místo, které pamatuje průmyslovou revoluci i zadky uličníků, kteří se tu klouzali po dřevěném zábradlí cestou z houslí. Tiše si přejete, aby se našel někdo, kdo by vile i jejímu okolí vrátil život, po kterém tenhle dům doslova volá. Někdo, kdo podá ruku historii sražené na kolena a pomůže jí vstát.
