To místo, na kterém zámek stojí, bylo od pradávna kouskem země, které k budování hradů, tvrzí a zámků přímo lákalo. Vyvýšený pahorek byl kdysi nejspíš obehnaný valem a chráněný vodními toky. Aby ne, Slavičín ležel na citlivé hranici Moravy a Uher. Ve 14. a 15. století tu stávala dřevěná tvrz, později se z ní pomalu stával kamenný hrádek a teprve někdy v 18. století dostal zámeckou podobu. Ostatně pokud vás zajímá historie, na webu Zámku Wichterle si o ní může počíst.
Dnes, kdy je všechno hotovo, to vypadá jednoduše, ale proměnit zámek do jeho současné podoby nebylo vůbec snadné. Machalovi, kteří jsou současnými majiteli, si zámek od šlechtického rodu Wichterle pronajímali už před 15 lety, tehdy se ale o prodeji neuvažovalo. Střídaly se tu různé provozovny a restaurace, nakonec se však majitelé rozhodli zámek prodat. Zub času se zakousl nejen do exteriéru, ale podepsal se také na vnitřním vybavení zámku. Kromě restaurací tu bývala knihovna, školka nebo klubovna SSM a všechny tyhle nánosy historie bylo potřeba odstranit. Uvnitř zámku zůstaly holé zdi. Rekonstrukce proběhla za rekordních 10 měsíců a jak nám říká paní provozní, podařilo se sehnat šikovné místní řemeslníky, kteří tu nechali kus svého srdce. Proměnu zámku určitě všichni místní napjatě sledovali.
Slavičínských jsme se sice ještě neptali, ale my jsme z probuzení téhle Šípkové Růženky nadšení. Je tu kavárna, restaurace, hotel se zámeckými i moderními pokoji, wellness, sauna, vířivka… Do kavárny si můžete skočit ráno na kávu nebo snídani. Jestli vám můžu poradit, vezměte to parkem za zámkem a vejděte dovnitř velkolepým zámeckým schodištěm, posaďte se u některé z proskelných stěn a na chvilku vypněte. Nádherná atmosféra. Ostatně, co si takhle udělat zámecký den? Po snídani sejděte po úzkém schodišti do sklepení a ponořte se do pivních lázní. Poctivé dřevěné vany od Fryzelky z Vlachovic nahradily sudy s pivem a vínem, které se tady v hlubokém sklepení kdysi skladovaly. Dejte si pivní koupel, rašelinový zábal, saunu nebo vířivku, odpočívejte a užívejte si klid a pohodu. Málokdy člověk vyleze ze sklepa takhle osvěžen.
Jestli vám vytrávilo, dejte si něco dobrého v restauraci. My jsme měli kuřecí supréme a filet ze sivena, v dobrém na ně vzpomínáme. Mimochodem, co nám udělalo opravdu radost, jsou regionální výrobky, které tu seženete. Pivo ze Slavičína, pálenka od Navrátilů, bylinky z Vlachovic, mošty z Hostětína, Vincentka nebo bylinkové sirupy od Šárky Polanské z Bzové. Šušká se taky něco o piknicích v parku, takže se už těšíme na léto.
Teď ale máme ještě nějakou práci. Jdeme se podívat do zámeckých pokojů. Popravdě – čelist nám spadla až na zem. Zámecké postele s vysokými matracemi a načechranými polštáři, pokoje s vanou uprostřed, zámecké židle větší než stojící člověk, komody na lvích nožkách. Všechno to vypadá tak, že byste nejraději oblékli dlouhou noční košili, na hlavu nasadili spací čepeček se střapcem a zalezli do peřin. Kdo dává přednost moderní eleganci, najde tu taky apartmány se spacím patrem, které ještě voní novotou.
Uff, a to jsme mysleli, že jenom na chvilku zaskočíme. Kdo už má Zlínsko a Luhačovicko prošlápnuté, měl by si sem udělat výlet a nechat se trochu hýčkat. Kdo sem jede poprvé, bude pro něj Zámek Wichterle skvělým místem, kde složit hlavu po výletech do čarokrásných Bílých Karpat a Luhačovic.
