Data a technologie nebo emoce a hodnoty?
Ačkoliv i v názvu druhé panelové diskuze bylo „nebo“, panelisté se shodli, že mnohem správnější je „a“ . Při rozhodování je totiž potřeba kromě dat zohledňovat i emoce a lidskost. „Do debat o zavádění nových technologií bychom vždy měli zahrnout i uživatele, protože oni je používají a ne vždy chtějí jen to nejefektivnější nebo nejrychlejší řešení, které doporučí algoritmus,“ řekla Pavlína Louženská.
Podle Jana Pivovarníka, který vede poradenskou praxi v oblasti umělé inteligence a dat v EY ČR, jsme v otázkách umělé inteligence stále na začátku: „Chat GPT je k dispozici široké veřejnosti dva roky. To je jako druhý rok internetu.“ Jan Kabát, Head of Sales ve společnosti BigHub, pak na praktických příkladech doplnil, že ne každé zapojení AI má smysl a je potřeba se vždy ptát, jaké benefity to přinese. „Zavádění nových technologií je také potřeba dobře vykomunikovat, jinak je mohou zaměstnanci bojkotovat – například se bojí, že je AI připraví o práci, proto je potřeba vysvětlit, že AI bude pomocník, který jim práci usnadní.“
„Ale zkoušejte! Co dnes AI neumí, zítra už může umět,“ apeloval Pavel Konečný, zakladatel společnosti Neuron Soundware, který lidstvo a umělou inteligenci přirovnal k holubovi a letadlu. „Letadlo nám umožní mnohem rychlejší dopravu, naším hlavním cílem je správně nasednout a nedostat se do motoru.“
Do debaty se z Bruselu připojila Věra Jourová, končící místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, která za hlavní výzvy budoucnosti v kontextu nových technologií vidí bezpečnost internetu pro děti, ochranu osobních dat a kybernetickou bezpečnost především s ohledem na konflikty ve světě. „Na prvním místě musí být vždy člověk, nesmíme se například vzdát svobody slova nebo copyrightu.“
Pavlína Louženská pak v závěru doporučila číst více beletrie: „Právě čtení nonfiction, scifi nebo románů nám rozvíjí empatii vůči lidem, dává nám schopnost vnímat, jak se lidé v určitých situacích cítí, jaké to může mít konsekvence. A tyto skills jsou ve světě, který se neustále mění, nesmírně důležité.“
Poslechněte si záznam panelu Data a technologie nebo emoce a hodnoty? na platformách: YouTube, Spotify, Apple Podcasts
Znalosti a memorování nebo dovednosti a kreativita?
„Být loser je vlastně dobrý start,“ shodli se účastníci třetí panelové diskuze zaměřené na vzdělávání. Katarína Kalivodová ze Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání zdůraznila, že je potřeba naučit se pracovat s chybou. „Při vzdělávání potřebujeme tvořit bezpečné a stimulující prostředí, nebát se udělat chybu.“
Viktor Mechl, který má na starosti rozvoj a vzdělávání v Continental Barum, doplnil, že pro vzdělávání budoucnosti je potřeba neptat se na fakta, ale hledat řešení. Také zdůraznil potřebu celoživotního vzdělávání. „U nás ve firmě to máme možná jednodušší, protože to je na nás. Každý náš zaměstnanec má individuální plán a v průběhu roku absolvuje různá školení, aby si udržel kompetenci pro svoji práci, a to nejen v těch odborných, ale i manažerských a dalších soft skills dovednostech.“
Kateřina Švidrnochová, konzultantka, lektorka a pedagožka v oblasti vzdělávání zaměřeného na digitální dovednosti a nové technologie, vyzdvihla potřebu umět se dobře ptát. „V běžném životě, ale třeba i v kontextu umělé inteligence. Právě ta nám přináší obrovské možnosti pro personalizaci učícího procesu – z textu si můžeme jednoduše udělat podcast, video nebo obrázky a tím tak lépe naplnit preferovaný styl učení pro každého jednotlivce.“
Vysokoškolský pedagog a publicista Bob Kartous zdůraznil potřebu naděje: „Technologicky to máme šanci zvládnout, ale musíme zapojit myšlení, věřit si, že to jde. Funguje sebenaplňující se proroctví, když si budeme myslet, že budoucnost bude dobrá, tak bude dobrá. Školský systém ale má trochu problém tyto technologické změny uchopit a transformovat se pro skutečné vzdělávání pro budoucnost.“
Kateřina Švidrnochová, konzultantka, lektorka a pedagožka v oblasti vzdělávání zaměřeného na digitální dovednosti a nové technologie, vyzdvihla potřebu umět se dobře ptát. „V běžném životě, ale třeba i v kontextu umělé inteligence. Právě ta nám přináší obrovské možnosti pro personalizaci učícího procesu – z textu si můžeme jednoduše udělat podcast, video nebo obrázky a tím tak lépe naplnit preferovaný styl učení pro každého jednotlivce.“
Vysokoškolský pedagog a publicista Bob Kartous zdůraznil potřebu naděje: „Technologicky to máme šanci zvládnout, ale musíme zapojit myšlení, věřit si, že to jde. Funguje sebenaplňující se proroctví, když si budeme myslet, že budoucnost bude dobrá, tak bude dobrá. Školský systém ale má trochu problém tyto technologické změny uchopit a transformovat se pro skutečné vzdělávání pro budoucnost.“
Poslechněte si záznam panelu Znalosti a memorování nebo dovednosti a kreativita? na platformách: YouTube, Spotify, Apple Podcasts
Dalším z probíraných témat bylo, jak motivovat lidi, aby se vraceli do Zlína: „Jsou potřeba pracovní příležitosti, ale i mít vliv a podmínky k seberealizaci. Velkou roli hraje i pocit, že jsou chtění a přijímaní,“ shodli se účastníci, čímž i oni zdůraznili téma komunit a mezilidských vztahů.
Právě propojování, vzdělávání a podpora inovátorů a podnikavců je i hlavním cílem Technologického inovačního centra (TIC) Zlín, které celou konferenci organizovalo, a to v rámci projektu Smart Akcelerátor Zlínského kraje III.
Zajímá vás, jak upcyklace a udržitelnost souvisí s lidskými vztahy a jak firmy motivují k udržitelnému chování? Přečtěte si první část článku.
