Podobnou akci pořádají ve Vsetíně poprvé. V českém registru je stále mnohem méně potenciálních dárců, než je jich zapotřebí k záchraně života těžce nemocných, kteří transplantaci kostní dřeně nutně potřebují.
„U nás je v registru dárců kostní dřeně každý 280. člověk, v Německu každý dvacátý. Kdyby nebylo Němců, tak nám zemře osm lidí z deseti. Takto umírá každý čtvrtý. V Německu, kde registr dárců čítá na šest milionů lidí, se téměř nestane, aby některý nemocný nenašel ve své zemi dárce,“ uvedla propagátorka dárcovství Zdenka Wasserbauerová, která přivedla do registru na šest tisíc potenciálních dárců kostní dřeně. Připomenula, že ze zahraničí k nám putují více než dvě třetiny potřebné kostní dřeně. Doba nalezení vhodného dárce a realizace transplantace je však v takovém případě podstatně delší a mnozí nemocní se vhodné kostní dřeně nedočkají. Mít velký národní registr dárců kostní dřeně je velká naděje pro člověka a jeho zdraví.
A kdo vlastně může darovat kostní dřeň? Do registru dárců kostní dřeně může vstoupit zdravý muž či žena ve věku od 18 do 35 let, stačí odevzdat vyplněný dotazník a nechat si odebrat dva mililitry krve. K registraci je zapotřebí přijít na lačno. Podrobné lékařské vyšetření se dělá až v případě, že se zjistí shoda s konkrétním potřebným nemocným. Vlastnímu odběru kostní dřeně se podrobí jeden ze 120 registrovaných, a to většinou separací kmenových buněk, což je postup podobný například darování plazmy.
Jako jeden z prvních na Vsetínsku, kteří darovali kostní dřeň k záchraně života konkrétního pacienta, byl jednatel Valašského hokejového klubu Daniel Tobola. Stalo se tak před pěti lety a sám to vnímá jako běžnou záležitost. „Je to určitě příjemný pocit, na který si občas vzpomenete. Ale myslím si, že to, že jsem daroval kostní dřeň, není nic obdivuhodného. Obdivovat je zapotřebí lidi, jako je paní Wasserbauerová, kteří hledají nové dárce a hovoří o potřebě zapsat se do registru. A také samozřejmě nemocné, kteří se potýkají se závažnou chorobou,“ vysvětlil Tobola a dodal: „Pro mladé, zdravé lidi by mělo být samozřejmostí vstoupit do registru. Moji rodiče darovali krev, a tak mi přišlo přirozené, že chodím darovat krev i já. A když bylo možné zapsat se do registru, tak jsem to udělal. Samotný odběr kostní dřeně jsem zvládl dobře.“
A kdo se naopak dárcem kostní dřeně stát nemůže? „Do registru by neměli vstupovat lidé po prodělané léčbě nádorového onemocnění nebo po transplantaci orgánů a tkání, lidé s onemocněním srdce, cév, kloubů a zažívacího systému, kteří musejí denně užívat léky,“ řekla Plačková. V registru nemohou být ani osoby s krvácejícími chorobami nebo s onemocněním krve. Lidé, které trápí těžké formy alergie, epileptické či jiné těžké záchvatové stavy, stejně tak lidé s cukrovkou závislou na užívání inzulinu, osoby s HIV, tuberkulózou, autoimunitním onemocněním, se závažnější psychickou poruchou, lidé po prodělání žloutenky typu B a C.
„Vstoupit do registru ale například mohou lidé se sníženou funkcí štítné žlázy, lehkou formou alergie, jako je senná rýma nebo kopřivka, po mononukleóze, lymské borelióze či žloutence typu A, které nezanechaly následky,“ uvedla mluvčí vsetínské nemocnice.
