Nová synagoga se kdysi nacházela na místě současného parčíku na náměstí Svobody. Stavba však byla v průběhu druhé světové války (v roce 1941) zničena nacisty a dle výpovědi pamětníků i místními vlajkaři.
Synagoga byla vypálena, zbourána a suť si odvezli sedláci z okolních obcí. Jednu fůru za jednu korunu. A právě nedostatek stavebního materiálu a tedy skutečnost, že byly v drtivé většině rozebrány i základy synagogy až na podloží, zkomplikovaly aktuální archeologické vykopávky.
„Díky zákresům v katastru nemovitostí a dobovým fotografiím jsme zhruba věděli, kde se synagoga nacházela – značná část synagogy stála na místě, kudy vede současná silnice včetně autobusové zastávky, bylo však potřeba zajistit přesnou lokalizaci,“ uvedla Rohanová. Město tedy rozhodlo o provedení archeologického výzkumu, o který byl požádán Archeologický ústav památkové péče Brno, pracoviště Hulín. Výzkumu se ujali Miroslav Popelka a Adam Fojtík z této instituce, odborným koreferentem byl ustanoven Jan Štětina z Národního památkového ústavu Kroměříž, dozorovým orgánem byl Karel Bartošek z holešovské radnice. Odborným konzultantem, jehož znalosti významně přispěly k úspěchu výzkumu, byl Jan Machala z Ústavu pro studium totalitních režimů, který je nejvýznamnějším znalcem problematiky tohoto objektu v Holešově. Výzkum byl zahájen na začátku srpna v souvislosti se zahájením Festivalu židovské kultury v Holešově.
„První částí výzkumu bylo takzvané geofyzikální měření terénu (neinvazivní metoda), které formou měření odporu v podloží mělo upozornit na případné objekty nacházející se pod úrovní terénu. Z tohoto měření vyplynulo, že sice základy synagogy nejsou zachovány v celku (zřejmě sedláci z okolních hanáckých vesnic, chudých na stavební materiál, nejen že odvezli spadlou suť, ale kopali i do hloubky a brali si materiál i ze základů, čímž je zničili), ale pod zemí se nachází několik zajímavých objektů,“ objasnil holešovský památkář a historik Karel Bartošek.
V uplynulých dnech došlo i na samotné vykopávky. Byly otevřeny celkem tři mikrosondy. V první z nich archeologové objevili stavební suť a jen několik desítek minut po zahájení prací byli potěšeni nálezem padesátihaléře z roku 1943, který byl ražen Slovenským štátem. Mincí pak v průběhu prací archeologové našli ještě několik. Na dně sondy odborníci objevili vrstvu se středověkou keramikou.
Když archeologové prohloubili východní část sondy o asi 10 centimetrů, objevili zde jednoznačně potvrzený základ čelní zdi synagogy (tedy zdi závěru objektu u oltáře – Aron ha Kodeše, vchod do synagogy byl ze západní strany – jednalo se o orientovanou stavbu). Zeď byla vyzděna ze silně pálených cihel kvality současných šamotek.
Na základě výsledků geofyzikálního měření si odborníci od v pořadí druhé sondy slibovali nález schodiště do synagogy. To se však bohužel nepotvrdilo. „Nelze vyloučit, že bylo dřevěné a podlehlo požáru, stejně jako významná část podlahy synagogy. Původně jsme předpokládali, že podlaha byla vydlážděna keramikou. Protože ale stejný architekt (vídeňský L. Gartner) navrhoval mimo jiné obdobnou synagogu v Hlohovci (podle fotografií velmi podobnou holešovské synagoze), která sice také zanikla – ale až v 60. letech – ale zůstala po ní řada výkresů projektové dokumentace, zjistilo se, že podlaha v této synagoze byla z větší části dřevěná, a lze tedy předpokládat, že i v Holešově bylo základním materiálem na podlahu této nepodsklepené stavby dřevo). V sondě se objevil šikmý základ stavby, který je uveden na plánu Stabilního katastru z roku 1830, tedy z doby, kdy ještě holešovská Nová synagoga nestála. Stavba byla orientačně datována do doby po polovině 17. století, kdy docházelo k rozsáhlé takzvané rottalovské výstavbě židovské části Holešova,“ komentoval Bartošek.
V třetí sondě, která se částečně dotýkala záchranných archeologických výzkumů před přibližně pěti lety v této lokalitě při zahloubení veřejných sítí, byl v její východní části odkryt mohutný pilíř, opět vyzděný ze silně vypálených cihel. „Podle lokalizace tohoto pilíře se jedná o pilíř zpevňující usazení jednoho z pravděpodobně čtyř litinových sloupů, podpírajících strop a střechu. V synagoze v Hlohovci bylo těchto sloupů šest. Pro poznání historie Holešova byly mimořádně zajímavé nálezy ze západní části sondy – nalezla se zde řada keramických střepů, například poklička na hrnec či velká část keramického zásobníku na sypké či tekuté potravin, kterou datujeme do druhé poloviny 14. století, tedy do doby před vznikem židovského osídlení,“ doplnil Bartošek.
Kromě keramiky se v sondě našlo velké množství úlomků mazaniny, která izolovala dřevěné stěny objektů, stojících v této lokalitě, vše bylo promíseno s požářištěm. Situaci tedy lze interpretovat tak, že v tomto místě bylo minimálně ve druhé polovině 14. století relativně rozsáhlé osídlení kolem cesty na holešovský hrad mimo obvod vlastního města. Došlo ke zničení tohoto osídlení (není vyloučeno, že za husitských válek, nebo i náhodným požárem) a majitelé holešovského panství tuto oblast znovu osídlili v polovině 15. století židovským obyvatelstvem.
Archeologickým výzkumem se tedy podařilo mimo jiné určit umístění vybraných konstrukčních prvků Nové synagogy, podle kterých lze s větší přesností zaměřit průběh zdí budovy tak, aby mohla být vybudována zídka připomínající tvar této stavby.
Na lokalitě před zasypáním sond bude uskutečněno 26. října setkání moravských archeologů, na kterém budou uskutečněné nálezy prezentovány.
Město Holešov se pokusí zajistit vybudování pamětní zídky vyznačující základy synagogy a informační cedule tak, aby mohly být slavnostně otevřeny opět na zahájení dalšího ročníku Festivalu židovské kultury 2017. Archeologický ústav památkové péče Brno navrhne tuto lokalitu prohlásit kulturní památkou, aby byla zajištěna ochrana tohoto místa.
