V prvním patře se uvažuje o vybudování vstupních prostor muzea včetně provozního zázemí pro zaměstnance a zejména pro návštěvníky – pokladna, informace, bufet, depozitáře, sklady, pracovny a další zázemí. Dále by zde mohl být výstavní sál, kde by bylo možné pořádat také přednášky či setkání s veřejností.
Ve druhém patře v kapli věznice a přiléhajících samotkách by měl vzniknout vlastní památník připomínající nejzásadnější etapu v historii věznice, její oběti i strůjce. Dále by v tomto patře mělo být i provozní zázemí. Třetí patro by měla tvořit opět expozice v prostoru samotek a v postranních chodbách se počítá opět s provozním zázemím – depozitáři či pracovnami.
Dohodu o rozsahu prostor pro potřeby vybudování takzvaného muzea totality uzavřelo ministerstvo kultury, město Uherské Hradiště, Zlínský kraj a Okresní soud v Uherském Hradišti. Memorandum o spolupráci ve věci budoucího využití věznice podepsala i ministerstva financí a spravedlnosti a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Okresní soud na konci minulého roku souhlasil s převodem areálu bývalé věznice na ÚZSVM. Následovat by měla studie s vyčíslením nákladů na muzeum a také na optimalizaci budoucího rozmístění státních institucí v bývalé věznici. Své sídlo v ní chce mít okresní soud, přesunout se do ní může i okresní archiv nebo finanční úřad. Muzeum totality zabere odhadem asi čtvrtinu objektu.
Káznice ve středu města přijala první vězně krátce po svém vzniku na konci 19. století. Známým se stala především kvůli krutým metodám vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti vůči politickým vězňům v 50. letech 20. století. Věznice sloužila svému účelu do roku 1960. V objektu byly poté kanceláře a sklady, po opuštění léta chátrá. Soud momentálně část budovy využívá k uskladnění spisového materiálu.
