„Nám už dozrávaly první rané třešně, ale okamžitě se do nich dali špačci a nezbylo nic,“ povídá maminka Adélky Gabriela.
A když holčičky projdou zahradou, vidí následující: minimální množství višní, po mrazech jen pár střapečků chudého rybízu, několik plůdků angreštu na jindy obsypaných keřících.
„A co je toto?“ ptá se mladší „sadařka“ Adéla.
„To jsou kanadské borůvky, které jako jediné nedokázal mráz poničit, asi jsou odolnější, než jiné ovoce,“ vysvětluje paní Gabriela.
Začínají dozrávat jahody, poměrně nadějně vypadají ale zatím bez přesného odhadu úrody maliníky.
Zatímco na jabloních a hrušních se ukazují nečetné plody, švestky zůstávají hodně často úplně prázdné, také třešní je daleko méně než každý rok předtím.
A teď střih, nejen místem, ale i věkem.
V Lukově přehlíží sad, kde má mimo jiné švestky, znalec nad znalce, pan Bohdan Žákovský, který vlastní hned vedle stojící rodinnou pálenici. V ní se pohybuje celoživotně, od časů malého školáka dodnes, kdy je ve svých osmdesáti naprosto vitální a plný sil.
„Tak když se podíváte tady, není to ještě tak špatné, loni to ale byla absolutní mizérie. Do sklizně je daleko a já vždycky říkám, že jasno je tehdy, když máme sklizeno a kvas v bečkách. Vím taky, že si stěžují majitelé velkých sadů, že bude úroda slabá, a to ještě může přijít ve vedrech dlouhotrvající sucho, tak jak tomu bylo v posledních letech,“ dívá se páleničář dopředu s jen velmi, velmi opatrným optimismem.
A že to asi při součtech nebude příliš dobrý rok, to ví už teď předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
„Nejvíce poničeny mrazem byly meruňky, ale pak i další ovocné stromy, více v Čechách než na Moravě, ale situace není příliš dobrá nikde. A jestliže drobné ovoce prakticky pokaždé vydrželo nápor mrazů leckdy až na zmrzlé muže v květnu, letos je to jinak a třeba rybíz nebo angrešt budou většinou vzácností,“ dodává Ludvík.
