„První letošní bedly jsme sice dostaly od sousedů, ale hned jak se tak stalo, tak jsme oblékly zástěry a daly se do práce. A tak už platí, že Adéla bedly večeřela, byla mi ovšem nápomocná při jejich přípravě. A dostalo se na obě naše další děti, na tatínka i jeho rodiče, Adélčiny babičku a dědu,“ smála se při přípravě maminka Gabriela.
V lesích se to konečně po vydatných deštích „zabedlilo“, a tak Pšenicovi nejsou zdaleka jediní, kteří měli typickou chutnou a oblíbenou bedlovou večeři.
„My jsme byli s dcerou také úspěšní, zdá se, že se po dlouhatánském houbovém půstu přeci jen blýsklo na lepší časy,“ potvrdil i další znalec lesních radostí Ondřej Běták ze Zlína.
Stejné zprávy jdou i z Chřibů, tam byl úspěšný například Marek Němec a první setkání s bedlami tak má za sebou i právě jednoroční oslavenkyně, dcera Sofinka.
Houbaři si libují, podle všeho začínají ve Chřibech růst i pravé hřiby, košíky se utěšeně plní nejen bedlami, které jsou oblíbené kvůli snadnému hledání, nejdou prakticky přehlédnout.
Těžce zkoušení milovníci hub tak mažou hluboké vrásky a oprávněně žijí v očekávání dnů (a nálezů) příštích.
