Jak se tohle stalo? To potěší, že ano, zvláště když jste se více než tenisu věnovala léčbě…
Řada soupeřek teď odepisovala body, což je v tomto systému zajímavé, někdy trochu nelogické, ale vlastně nakonec vždy spravedlivé.
Co vaše zranění? Lepší se, jdete na věc, tedy na French Open?
Už jsem deset dnů v plném zápřahu, léčba u profesora Koláře v Praze je náročná, ale můj stav se už hodně přiblížil normálu. Trénuji naplno, v Paříži bych neměla chybět.
Obhajujete fantastický úspěch, vyhrála jste dvouhru i čtyřhru, je to velká výzva?
Pochopitelně ano, po pauze to bude náročné, Katka Siniaková skrečovala nějaký zápas, musíme se domluvit, ráda bych hrála obě soutěže, je to grand slam, takže ta touha je jasná.
Copak vás přivedlo k nám do Zlína?
Přebírala jsem sponzorský vůz, červeného Jaguára.
Jaká jste řidička?
Rozumná, třebaže ráda jezdím rychle, ale jde hlavně o bezpečí, tento vůz tohle všechno splňuje a moc se mi líbí jeho barva, červenou mám ráda.
Pamatujete ještě autoškolu?
No jejda, ráda vzpomínám, šlo mi to hned po osmnáctinách slušně, tak teď už se považuji za zkušenou řidičku. Ocení to i nejčastější spolujezdec, můj trenér. A taky můj pes, to je velký mazel, má speciální deku na zadní sedadlo, bez toho by to nešlo.
