„Když se řekne Miloslav Regner, tak je to jednoduché, okamžitě se mi vybaví jedna z největších zlínských osobností, pracant, kapacita, odborník a mimo jiné nositel Ceny města Zlína,“ povídá po skončení tiskovky BRCZ na radnici její první muž, primátor Zlína Jiří Korec. A pan Miloslav jako vždy svolí k méně formálnímu rozhovoru.
Takže pane Miloslave, měl jste někdy chuť s Barum rally praštit?
Nebudete mi možná věřit, ale těch momentů bylo relativně dost, určitě ne jediný. To, abych tak neučinil, mělo své zásadní příčiny. Především obrovský zájem lidí kolem, celá ta dlouhatánská léta. A kdybych tohle pominul, tak by mi to nedovolili doma, především žena Marta. Takže jsem to i s takovou pomocí vždy vydýchal a jedeme dál.
Ale přece, kdy se vyskytly takové ty chmurné myšlenky, že u toho prostě značka MR nemusí být?
Tak ono už je to naštěstí dlouho, v časech, kdy jsem dělal tajemníka soutěže, třeba před pětatřiceti lety, ale jak říkám, z mraků nepršelo. A je tu 54. ročník.
Letos od 15. do 17. srpna. Máme se nač těšit?
No jejda, uděláme a už děláme vše pro to, aby se Barumka lidem zase líbila. A taky, abychom po skončení na rampě vyslechli od jezdců nějakou tu pochvalu, to mne osobně hodně nabíjí. Soutěž bude určitě báječná, tradičně začneme v pátek večer, skončíme v neděli dopoledne a jezdce a jejich doprovod zavedeme při přeskupení do míst, kde s vozy ještě nikdy nebyli, ale kam přesně, to si zatím nechám pro sebe.
Naskočil jste do druhé padesátky u Barum Czech Rally Zlin, přemýšlíte někdy, že si řeknete dost?
Férová otázka. Mám velkou výhodu, už za mne moře věcí zastane syn Jan coby ředitel. Ale budu-li co platný a bude-li držet zdraví, tak na konec pracovního „Barumrallyprocesu“ vlastně ještě nevidím. Myslím, že se mé zkušenosti hodí, dělám výkonným mladším klukům snad dobré zázemí, aby jim to hezky fungovalo.
A jak vám to mimochodem funguje na silnicích coby velezkušenému řidiči v provozu zvaném běžný?
Dneska si už člověk zdaleka tak nezajezdí jako třeba před čtyřiceti lety, je neuvěřitelně hustý provoz. Troufnu si říci, že je spousta držitelů a držitelek řidičského oprávnění, kteří na to takříkajíc nemají. Měli by ve vlastním zájmu do zdokonalovacích kurzů třeba na autodromech. Reakce řidičů a řidiček v tom hustém provozu jsou často nepochopitelné. Člověk musí, když už je starší, dávat pozor na sebe i na ně.
A na konec na začátek. Kdypak vlastně Miloslav Regner získal řidičák?
Báječný čas, v patnácti letech jsem absolvoval jednu z prvních životních zkoušek a mohl jsem sedlat tehdy velmi populárního pionýra. V sedmnácti jsem měl úžasnou motorku Harleye 750 a o rok později jsem začal jezdit autem. Škodu 1000 MB ze svého motoristického života také nemohu vymazat…
