Čas čapí ke konci kvapí. Připravit, seřadit a směr jih vyrazit

Čápi se chystají na daleký let do jižních krajin. Foto: Jiří Sviečka
BISKUPICE - Půlroční čapí intermezzo, během něhož toho bílí opeření pánové a dámy v dočasných domovech na hnízdech tolik stihnou, se nachýlilo ke konci. Nastává čas odletu do teplých krajin. Což může být v případě čápů bílých, ale pozor i černých, méně vídaných, neboť hnízdících v lesích, například na jihu Evropy, ale klidně i na severu či dokonce jihu Afriky. Léta se nejen "čapíkům", jak s oblibou a láskou říká, věnuje náš přední amatérský ornitolog naprosto profesionálního umu a znalostí Jiří Sviečka.

Pane čapí a vůbec ptačí táto Jiří, kolik čápů jste letos okroužkoval, tedy vydal jim jejich identifikační znaky do budoucna?

Byla to docela práce, letos to bylo u nás ve Zlínském kraji dvacet devět kousků. Další čtyři pak na Břeclavsku v lokalitě Nové Mlýny a další opeřenou čtyřku u Moravského Berouna v kraji Olomouckém. Suma sumárum to dává číslo třicet sedm.

Kde jste letos v našem Zlínském kraji kroužkoval mladé čápy?

Tak snad bude výčet úplný. U nás doma v Biskupicích, v Kaňovicích, Vlachovicích, Štítné nad Vláří, Nivnici, ale i v Záhorovicích, Šumicích a Bojkovicích. Některá hnízda bohužel zůstala neobsazena, to byl případ Březolup.

Už jsou čápi takříkajíc na jižním tahu?

Většinou ano, nejdříve odlétali mladí, musejí mít delší pauzy, nejsou samozřejmě tak zdatní v letu jako jejich rodiče. Zkušenější ptáci se na řadě vytipovaných míst shlukují na polích do velkých hejn a frrr, směr jih Evropy a Afrika.

Tohle zní všechno obdivuhodně, jednoduše a příjemně, ale…

No jo, jako v lidském životě. Není všechno zalito sluncem. Čápům se ani v našem okolí nevyhnuly nehody. V Kaňovicích šlo o zlomené křídlo, u Vlachovic zlomená noha, u Nivnice zranění z vysílení. Odvoz do záchranné stanice v Buchlovicích jim život prodloužil, ale nevrátil, jeden kousek putoval daleko až na jih Čech a pokud vím, byl jeho osud milosrdnější.

To jsou docela zajímavé, i když ne vždy veselé příběhy… Chtělo by to nějaký s dobrým koncem. Máte?

No, jak se to vezme. V Moravském Berouně, kde jsem také kroužkoval, zahynul samec. Samička pak krmila sama, jedno malé ale uhynulo při velkých deštích a v chladu. Nakonec i maminka po zásahu elektrickým proudem. Hnízdo je naštěstí monitorováno kamerou, a tak zbylá tři mláďata hasiči za pomoci dalších dobrých lidí odvezli do záchranné stanice u Bouzova a dnes už tři sirotci létají. Zdravím je na daleké cestě. A ty dobré lidi jakbysmet.

Jeden čapí čas končí, už se těšíte na nový, jarní?

To víte, že ano, mám rád plná, nikoliv prázdná hnízda. A těším se, že až si dosednou, tak najdu na nožkách odečítací kroužky s většími čísly. Jejich občanskými průkazy.

Více rozhovorů se zajímavými osobnostmi nejen ze Zlínského kraje si můžete přečíst na našem webu.

Zobrazit fotogalerii >>