Chřiby v záři září. Zcela bez chyby

Chřiby zkraje září rozhodně stojí za návštěvu. Foto: zlin.cz
STŘÍLKY - Vyrazit do Chřibů může turista kdykoliv. Kamkoliv. Méně známá, ale dokonalá je cesta, která vede z lokality Pod přehradou pár stovek metrů od Stupavy směrem na Střílky. Turisté odsud vyrážejí častěji po zaparkování do bukových lokalit směrem na vrch Ocásek a dále třeba k Cimburku, ono to ale jde i na druhou stranu. Sem také v časech hojnosti (zrovna nejsou) míří početní houbaři.

Houbaři mají smůlu

Ti si teď tak mohou maximálně prohlédnout nějakou tu dřevokaznou houbu na pařezech. Les je ve smyslu houbařském prázdný jako málokdy. Když vyrážíme směrem do mírného kopce po asfaltce, pohledem se loučíme s téměř vyschlou Stupavou, tedy říčkou, později se měnící o pár kilometrů dál v Kyjovku.

Bukoví velikáni na dohled

Chřiby se pyšní nádhernými výhledy, tahle štreka jim ovšem příliš nakloněná není. Do dáli vyhlédneme jen jednou dvakrát, zhruba po dvaceti minutách stoupání se zahledíme na druhou stranu, právě na zmiňovaný Ocásek, což je chráněná evropsky významná lokalita s krásným bukovými velikány.

Dále po zelené

Jinak se držíme, co můžeme, tempa a hlavně zelené značky. Ještě kousek, ještě kousek a jsme po necelé hodině na rozcestí U Zeleného obrázku. To už jsme opět v obligátních chřibských výškových 502 metrech.(Těch vrchů, které začínají pětkou, je pozoruhodné množství, ale do šestky chybí i Brdu více než deset metrů).

Kolem historického hřbitova

Zářijové sluníčko báječně září, plíce dostávají do sytosti ozónu, čeká nás závěrečný kilometr a půl na okraj Střílek. Sešup je to trochu prudší, ale za půl hodiny už procházíme kolem zdejšího velmi ceněného barokního hřbitova z 18. století, kostela i školy. Pak už sejdeme dolů a hladoví a žízniví oceňujeme, že tu šikovný pan Vojtěch zprovoznil dlouho zavřenou hospodu u kulturního domu. Najíst a napít se tu dá ve slušných porcích i cenách.

Cesta zpět kopíruje tu první. Napřed docela ostrý výstup, pak chvíle váhání, zda neodskočit na místo, kde kdysi stával Střílecký hrad. Je to půl kilometru po modré, jde opravdu už spíše jen o zdivo, na rozdíl od nedalekého Cimburku, který je už zase velkým lákadlem turistů.

Krásné listnaté porosty

Pak už jen vydržet a tři a půl kilometrů chůze dolů krásnými listnatými porosty je třešničkou na dortu a důkazem slušné turistické výdrže.

Ještě autem do blízkých Koryčan pro občerstvení a ověření, že se majitelé atrakcí na náměstí skutečně ve velkém chystají na místní slavnou pouť, která je už už nablízku.

Chcete si přečíst více tipů na výlety po našem regionu i vzdálenějších koutech Česka? Dočtete se na našem webu.

Zobrazit fotogalerii >>