Palčivé téma distanční výuky a potřeba pomoci zlínským rodičům, kteří byli znovu donuceni vzdělávat své děti v době uzavřených škol, spojilo v listopadu náměstkyni primátora Kateřinu Francovou zodpovědnou za oblast školství a opozičního zastupitele Čestmíra Vančuru.
Vznikl tak ambiciózní projekt s cílem detailně analyzovat potřeby rodin a dopomoci jim k zlepšení podmínek distanční výuky. Dotazníkového šetření se během dvou týdnů zúčastnilo 1 983 respondentů, což je téměř jedna třetina z celkového počtu možných respondentů (základní školy ve Zlíně navštěvuje nyní 6 579 žáků). Dotazování se uskutečnilo za metodického vedení akademiků z Fakulty humanitních studií UTB a technicky jej zajistilo Technologické inovační centrum, jenž nyní mapuje situaci i v obcích kolem Zlína.
„Všem, kteří si v této těžké době našli čas a podělili se s námi o zkušenost s distanční výukou svých dětí, velmi děkujeme,“ prohlásili společně náměstkyně Kateřina Francová s Čestmírem Vančurou a zavázali se, že s podněty občanů budou dále pracovat.
Výsledky šetření již byly podle dat ze všech 13 městem zřizovaných škol zpracovány a budou použity ke zdokonalení zabezpečení škol po stránce technické, při přípravě pedagogů na práci s IT systémy a k plánování procesů on-line výuky v budoucnosti. „Potěšilo nás, že zájem rodičů zapojit se do průzkumu byl ve srovnání s jarem tohoto roku více než dvojnásobný, obdobně kladně vyznívá i hodnocení připravenosti škol a učitelů na distanční výuku,“ uvedla Kateřina Francová a dodala, že lépe než na jaře ji posoudilo 65 % respondentů.
Stále však platí, že v kvalitě distanční výuky jsou velké rozdíly. Na přímou otázku hodnocení kvality distanční výuky si pomyslnou jedničku od rodičů vysloužilo 36 % zlínských pedagogů, velmi dobře pak obdrželo 37 %. V četných slovních komentářích zaznívalo poděkování některým ředitelům a učitelům.
„Uvědomujeme si, že tato forma výuky je náročná nejen pro žáky základních škol, zejména pro nižší ročníky, ale i pro rodiče, kteří přijdou ze zaměstnání, případně se ještě starají o více školou povinných dětí,“ zhodnotil Čestmír Vančura. Jak ukázalo šetření, právě v početnějších rodinách dochází k problémům nejčastěji. Schází především technika, protože on-line vyučování jednotlivých učitelů se časově překrývá, a tak jeden sdílený počítač či tablet nestačí. Těmto rodinám školy již mohly v případě potřeby zapůjčit notebooky. Do budoucna nabídla pomoc i Krajská hospodářská komora Zlínského kraje, která mezi svými členy poptala použité notebooky k zápůjčce či darování. První kusy plánuje předat hned po svátcích.
Z odpovědí průzkumu dále vyplývá, že nezbytnost distanční výuky za této situace vnímá téměř 47 % rodičů, jako nástroj možného sociálního kontaktu žáků navzájem a žáků s učitelem, i když její dopad a informační hodnota není ideální, hodnotí téměř 44 % rodičů.
„Za zřizovatele bych Vám všem chtěla poděkovat za spolupráci se školami v tomto období, jakož i za pochopení, že ne vždy bylo vše od první chvíle organizováno tak, jak byste si sami představovali,“ konstatovala Kateřina Francová.
Po Novém roce se chystá zlínská radnice také oslovit učitele a žáky, aby získala i jejich pohled na distanční výuku. Mezitím reaguje na dosavadní podněty, např. z projektu MAP II (Místní akční plán rozvoje vzdělávání) se uskutečnily vzdělávací semináře pro školy k využití on-line nástrojů pro vedení výuky na dálku. Dále byly zřízeny pozice sdílených IT specialistů, kteří jsou placeni taktéž z projektu MAP II, a jsou proto k dispozici všem školám bezplatně. Na zabezpečení potřebné dezinfekce a ochranných prostředků město školám poslalo začátkem školního roku mimořádně 2,7 milionu korun.
V nejbližší době, s ohledem na další vývoj epidemiologické situace, je cílem:
– V domácnostech, které mají zájem o pomoc s vedením domácí výuky (uvedlo 519 respondentů), zajistit prostřednictvím škol doučování od posluchaček a posluchačů pedagogických oborů Fakulty humanitních studií UTB.
– Zajistit sdílení dobré praxe a předávání námětů mezi jednotlivými školami a od jednotlivých učitelů.
– Upozornit ředitele na problematiku rozvrhů, nejednotnosti zadávání úkolů a nutnost sjednocení používaných softwarů,
– Vyhodnotit množství on-line hodin a zamyslet se nad jejich optimálním množstvím.
– Průběžně zvyšovat počítačovou gramotnost a akcentovat téma kybernetické bezpečnosti dětí při on-line práci i zábavě.
