„My se s manželkou staráme hned o dva rodinné hroby vedle sebe, jsme starší lidé, žijeme jako spousta dalších v obavách o své zdraví, a tak jsme se sem vydali už teď. Místo musíme nejdříve zbavit listí a různých nánosů, pak je nazdobíme a zapálíme svíčky,“ říká pan Otomar na zlínském Lesním hřbitově.
Stejně tak přicházejí o týden dříve i další lidé. Právě tak jako o generaci mladší Pavel. „Myslím, že není důležité kdy, ale zda si na své blízké vzpomeneme,“ říká když zapaluje svíčku.
Přímo před bránou Lesního hřbitova si mohou lidé koupit všechno potřebné. „My jsme tu od toho, abychom lidem poradili a nabídli jim veškerý sortiment, který k uctění památky na blízké patří. Máme tu věnce, květinové vazby, nejrůznější aranže, košíky, svíčky, prostě to potřebné. Myslím, že je dobře, když někdo přijde třeba o týden dříve. Alespoň se vyhne návalům za týden a kdoví, jaká bude za pár dnů situace, nákaza se zatím šíří opravdu hodně rychle,“ říká mladá prodavačka .
I tak se za týden v sobotu a v neděli očekává na Lesním hřbitově značný nával. Mimochodem pohřebiště má velmi zajímavou historii. Jeho vybudování prosazoval vehementně v rokli starosty Tomáš Baťa. Řízením osudu se stal jedním z prvních lidí, kteří tu nalezli místo posledního odpočinku, to bylo v létě roku 1932 po letecké havárii v Otrokovicích.
Své místo tu mají i další velcí Zlíňané, mimo jiné světově věhlasní filmoví tvůrci Hermína Týrlová a Karel Zeman.
