Ve vedení kraje jste uzavřel druhý rok, jak byste zhodnotil dosavadní působení současné koalice?
Podařila se řada důležitých věcí, a to díky dobré spolupráci s kolegy radními i krajským úřadem. Každých čtrnáct dnů zasedá krajská rada, která řídí a ovlivňuje chod kraje, pravidelně projednáváme čtyřicet až sedmdesát bodů. V chystaném koaličním prohlášení zhodnotíme první poločas a shrneme to nejdůležitější, co se nám podařilo. Přestože nám práci zbrzdil covid, teď válka na Ukrajině, masivní zdražování energií, inflace a další faktory, které z pozice hejtmana těžko ovlivním, daří se nám plnit naše cíle. Rada funguje jako tým.
Co pro vás byla doposud největší výzva?
Mojí každodenní výzvou je držet tempo. A opravdu těžkou chvíli jsem zažil v době nejsilnější vlny covidu, kdy mi vedení nemocnic v kraji oznámilo, že jsou na hranici kolapsu, protože už nemají další volná lůžka. Bylo mi jasné, že musím udělat nepopulární rozhodnutí, vystoupit před lidi a požádat je, aby se nepotkávali. To byl jeden z nejtěžších momentů, které jsem v roli hejtmana zažil.
Je něco, co byste s odstupem času udělal jinak?
Na to, jak se vypořádat s epidemií nebo zvládnout příliv lidí, kteří prchají před válkou, neexistuje příručka. Nikdo vám neporadí, jak se v danou chvíli zachovat. Musíte jednat rychle a převzít zodpovědnost. Vždycky se ale rozhoduji tak, jak mi radí zdravý rozum, na základě zkušeností, po poradě s týmem a s ohledem na lidi. A tak je to, myslím, správně. Žádné z rozhodnutí, které jsem udělal, bych neměnil.
Jakou největší výzvu má před sebou Zlínský kraj v následujících deseti letech?
Peníze. Od toho se odvíjí, kolik můžete investovat do modernizace, inovací a rozvoje kraje. Stárne nám populace, mladí lidé nám odcházejí z kraje pryč, chybí nám lékaři. To všechno jsou obrovské problémy, se kterými se kraj potýká. A proto musíme vybojovat od státu lepší přerozdělení peněz pro Zlínský kraj. Systém v přepočtu státního příspěvku na obyvatele je nespravedlivý a náš kraj patří mezi tři nejhůře financované. Upozorňuji na to při každém jednání s hejtmany a vládou. Pokud by to tak zůstalo dál, po roce 2025 se budeme rozhodovat, které služby zavřeme a co necháme fungovat. S tím se nesmířím a udělám všechno pro to, aby k tomu nikdy nedošlo.
Na pokračování rozhovoru se můžete těšit už zítra.
Autor: Soňa Ličková