„Víte, my teď musíme chvíli počkat, než nám dovezou nový materiál,“ vysvětluje chvíli volna dvojice asfaltérů. Mimochodem, až jim směs přivezli, což trvalo čtvrt hodiny, tak se zase ponoří do práce, přímo u silnice mají nějakých sedmdesát stupňů pana Celsia…
Hodně „veselo“ je teď na přechodech. Třeba u zlínského Městského divadla je jeden z nich. Přes něj jezdí vždy v jednom pruhu auta ve šňůrách pěkně doleva a doprava na třídu Tomáše Bati. Semafory nejdou a mladí, malí, velcí, tlustí, tencí v žáru dne nepřecházejí, nýbrž přebíhají přes pruhované silniční zebry.
„No, tak to prostě vezmeme se synem rychleji, ale co tady ty dvě starší paní,“ běží a ptá se v jednom mladá maminka.
Cestáři jedou podle harmonogramu. Návštěvníci města ani jeho pravověrní domorodci se občas v tom hemžení ztrácejí. Místy řídí provoz dopravní policisté.
„To vedro je samozřejmě úmorné, střídáme se, ale jsme tu od toho,“ směje se osvědčený muž v bílé čepici. Samozřejmě, že je mu horko jako ostatním. „No bóže, těším se na dovolenou, pak si odpočinu,“ povídá po vystřídání kolegou.
„Ujel mi autobus MHD, tak musím pěšky, ale raději si to rozmyslím, asfalt peče a přidává na pocitové teplotě, tak raději ve stínu počkám na další,“ sleduje celý frmol dáma z Jaroslavic.
„Zlíňanům vzkazuji, buďte trpěliví, držte pokud možno chladnou hlavu, věřte mi, že stavbaři dělají, co mohou, přeji bez jakékoliv ironie pevné nervy. Měli bychom být na hlavním tahu hotovi nejpozději do 15. srpna, snad to bude i dříve,“ posílá pozdrav mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
