Houbařům skončila nejistá sezóna. Jiná než předešlé, ale jako vždy originální

Foto: zlin.cz
ZLÍNSKÝ KRAJ - Pravověrní houbaři už balí košíky, čistí nožíky a mají jasno. Sezóna končí. Byla poněkud zvláštní, řekněme nejistá. Když se bude hodnotit, může ji vidět každý po svém. Pravda je, že ji vyšperkovala velká přízeň paní Přírody až v říjnu. To se to jen hemžilo krásnými a ve velkém rostoucími pravými hřiby. Celé sběratelské období bylo poněkud... jak to říci, třeba crazy, tedy bláznivé.

Téměř vůbec jsme nezaznamenali jindy ve velkém rostoucí holubinky, jsou to často podceňované a pitom skvělé houby. Neobjevily se v létě, kdy se s nimi většinou zabarví lesy a pokračovalo to tak i na podzim, kdy bývají hojnější, tentokrát byly nálezy těchto hub opravdu vzácné,“ popisuje jednu ze zajímavostí sezóny Alena Filípková ze Salaše na Uherskohradišťsku.

S prvními ranními mrazíky se vytratily pravé hřiby.

Já jsem se šel ještě o víkendu projít u nás nad Vizovicemi a našel jsem krásný hřib, nechal jsem jej poněkud namrzlého v listí a trávě pro potěchu ostatním,“ ozval se serveru zlin.cz zkušený houbař Michal Vlček z Vizovic.

Jako zajímavou vzpomínku z časů mladosti přidává: „Když jsem – už jsou to desítky let – studoval v Lipníce nad Bečvou, našel jsem v lesích za městem pravý hřib vážící přes kilo a dvě stě gramů, to je můj životní rekord,“ vybavuje si muž ostřížího zraku, jinak léta osvědčený kameraman.

Právě v okolí Vizovic byly letos v říjnu nálezy pravých a zdravých hřibů samozřejmostí a lidé je nosili domů po stovkách, stejně tak ale i ve Chřibech či Hostýnských vrších.

„Ano, ale bylo to jen poměrně krátké období, byly to hody pro každého. I tak to ale byl zajímavý rok, v absolutně suchém létě nerostlo prakticky vůbec nic až do konce září. Pak se začaly objevovat ryzce, syrovinky a bedly. Ty jsou k vidění i teď, ale samozřejmě po mrazivých nocích a ránech už jen jako dekorace a důkaz toho, že se příroda ukládá ke spánku. Stěží se houbařům povede to, co loni, kdy pravé hřiby rostly ještě v prosinci, ale před pár dny jsem ještě pár krásných pravých hřibů našel,“ ohlíží se za sezónou znalec Karel Srnec.

V lesích se jistě ještě objeví pravé zimní houby, ale ty už mají k ideálu, jimž jsou právě bedly, praváky, anebo letos ne tolik běžné růžovky.

„Procházka nádherně zabarveným lesem je ale pořád balzámem na duši, nemusí jít jen o houby,“ láká i v období začátku druhé listopadové dekády do lesních tišin Alena Filípková.

Zobrazit fotogalerii >>