Rychle se množí a přizpůsobují
Invazní nepůvodní druhy jsou velmi přizpůsobivé, rychle se množí a nemají u nás přirozené predátory.
„Z rostlin se v regionu rozšiřují například křídlatka, netýkavka žláznatá, slunečnice topinambur, trnovník akát, javor jasanolistý nebo pajasan žláznatý. U živočichů jde o mývala severního, psíka mývalovitého, sumečka černého, střevličku východní nebo nutrii říční,“ vyjmenovala Magdaléna Šnajdarová z Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje.
Monitoring v přírodě i ve městech
Monitoring invazních druhů probíhá zejména ve zvláště chráněných územích a evropsky významných lokalitách, kde je nezbytné chránit cenná přírodní společenstva. Mnohé druhy jsou ale rozšířeny plošně a lidé se s nimi běžně setkávají i ve městech či obcích.
„Zlínský kraj problém řeší desítky let a u některých druhů jsou už výsledky dobře vidět. Například bolševník velkolepý, který jinde představuje vážnou hrozbu, se díky včasným zásahům v 90. letech minulého století dnes na území kraje vyskytuje jen ojediněle,“ podotkla Šnajdarová.
Systematická regulace některých druhů
V přírodní památce Olšava nedaleko Popovic kraj pravidelně likviduje invazní slunečnici topinambur, v přírodní rezervaci Kanada pak netýkavku žláznatou a javor jasanolistý.
Nově se kraj zaměřuje rovněž na systematickou regulaci pajasanu žláznatého, který se rychle šíří a dokáže zásadně narušit ekosystémy i městské prostředí. Odborníci letos mapují jeho výskyt a připravují další kroky v úzké spolupráci s vlastníky pozemků.
„Invazní druhy se netýkají jen přírody – dopadají na každého z nás. Můžou vyvolat alergie, poškodit stavby, snížit výnosy na polích nebo ohrozit vzácné druhy živočichů. Proto je důležité jednat rychle a společně,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Renata Prchlíková.
Spolupráce s obcemi a institucemi
Kraj spolupracuje s obcemi, Lesy ČR, Povodím Moravy i dalšími vlastníky pozemků.
„Příkladem je spolupráce s lesní správou Buchlovice, které jsme předali informace o výskytu pajasanu v Chřibech a doporučené postupy likvidace. Podobnou komunikaci chceme jako kraj rozšířit i na další subjekty,“ uvedla Šnajdarová a doplnila, že pajasany už úspěšně likvidují také v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně či v Hulíně.
Při redukci invazních druhů kraj spolupracuje s vědci i partnery přímo v terénu. Například v případě sumečka černého se na Medkově rybníku v Kroměříži letos podařilo odlovit více než deset tisíc kusů těchto ryb, které díky spolupráci se Zoo Zlín posloužily jako krmivo tamějším zvířatům.
Vlastní prostředky i využití dotací
Likvidace invazních druhů ve zvláště chráněných územích hradí kraj z vlastních prostředků, u pajasanu se počítá i s využitím dotací z Operačního programu Životní prostředí.
„Náklady se obecně liší podle typu zásahu, ale platí, že čím dříve se problém podchytí, tím snadnější a levnější je řešení. Právě včasné zásahy se ukazují jako klíčové a kraj i z tohoto důvodu zdůrazňuje důležitost informovanosti,“ sdělila mluvčí Zlínského kraje Soňa Ličková.
Co dalšího se aktuálně děje ve Zlínském kraji? Dozvíte se na našem webu.
