Tak milé dámy, neklame -li mne paměť, loni Réunion a nyní Guadeloupe, zase za to může program Erasmus?
Zase. Měly jsme možnost vyučovat v hodinách francouzštiny, angličtiny či výtvarné výchovy. Pobývaly jsme v College de Port Louis. Což je, jak vyplývá z názvu jedno z tamních přístavních měst.
Došlo i na informace o naší republice?
To byl mimo jiné náš úkol. V hodinách dějepisu a zeměpisu jsme tamním žákům ale i pedagogům představily krásy naší země, ale seznámily jsme je také s typickými českými výrobky a produkty.
Loni to byl Réunion s podobnou misí…a na jaře jste přivítali tamní mladé lidi u nás…
To bylo skvělé naplnění myšlenek ze zmiňovaného projektu. V tomto případě ještě tak daleko nejsme, ale pracovali jsme tam na žádosti začlenění portlousijské školy do programu Erasmus. Jde o to, abychom do budoucna zase zkusili výměnné pobyty studentů. Ty jsou cenné z mnoha důvodů.
Když jsme teď v čase vánočních pohádek, odhaduji, že jde o pohádkovou destinaci. Potvrdíte?
Ano, určitě. Tento karibský ostrov ve tvaru motýla (mrkněte na mapu) má nepřebernou škálu palem, pláží, oleandrů, ibišků, tyrkysových lagun, ale i divoké džungle. Prostě pohádka.
Co kuchyně, pochutiny, to asi moc o kapříkovi a bramborovém salátu nebude…
Tamním kulinářským zázrakem je colombo. Ochutnávaly jsme třeba plody ignam či pomme – cannelle. To je prostě exotika.
Turistické cíle?
Mnohé až přemnohé, za všechny jmenujeme cestu ke kráteru aktivní sopky, které tam říkají La Soufriere.
Takže spokojeny, ale rády zpět, jsou totiž Vánoce.
Přesně tak, všude dobře, na Gaudeloupe nádherně, ale doma a na Vánoce prostě nejlépe. Ovšem zážitky máme úžasné.
A tušíte, jak se tam slaví Vánoce?
Slaví se hlavně 25.12. s mořskými rybami nebo třeba langustami na stolech. Bílý karibský rum je nezbytným doplňkem. Dárky dětem nosí Per Noel, na rozdíl do Ježíška je nedává pod stromeček, ale do punčochy. Většinová populace je tam křesťanská, takže Vánoce ano i když maličko jinak. Jehličnany tam nerostou a prakticky celý rok je kolem třiceti stupňů.
