Na Kardiologickém oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně bylo v roce 2020 hospitalizováno 281 akutních pacientů s infarktem, v loňském roce to bylo celkem 255 pacientů. Letos do konce srpna měli kardiologové v péči 174 lidí.
„Infarkt se zpravidla projevuje náhle vzniklou bolestí, typicky na přední ploše hrudníku s vyzařováním do levé ruky. Projevy však mohou být i atypické – bolesti mezi lopatkami, v horní části hrudníku se zasahováním až do krku a dolní čelisti,“ uvedl primář Kardiologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Zdeněk Coufal.
Podle Coufala však může mít rozvoj bolestí i postupný charakter. „Chvíli se objeví, na chvíli poleví a vzápětí se objeví znovu. Infarkt se však může objevit i bez varovných příznaků, bez předchozí bolesti, náhle vzniklou poruchou rytmu, tzv. fibrilací komor, která vede k zástavě srdce a náhlé poruše vědomí. V takovém případě hovoříme od tzv. náhlé smrti,“ pokračoval zkušený kardiolog.
Tento stav bez okamžité pomoci okolí a bez následujícího odborného zásahu s pomocí defibrilačního výboje končí smrtí nebo nezvratným poškozením mozku. Krevní oběh je totiž potřeba obnovit do pěti minut od zástavy.
Lékaři se v souvislosti s chorobami srdce potkávají čím dál častěji s arytmií zvanou fibrilace síní. Pro srdce fibrilace síní příliš nebezpečná není, ve věkové skupině nad 75 let se odhaduje, že s touto arytmií žije cca 15 % populace.
„Riziková je ale v tomto věku tvorba krevních sraženin v části levé síně, které se říká ouško. Krevní proud je tady v důsledku chaotického chvění síně jen malý. Obrazně řečeno – v řece, kde je malý proud, se tvoří usazeniny mnohem rychleji. Stejně tak se vytvářejí sraženiny i zde. Bez léků na tzv. ředění krve je takový člověk ohrožen vyplavením sraženiny někam do krevního oběhu, zpravidla například do mozku, kde se zaklíní, ucpe průtok krve a způsobí mozkovou mrtvici,“ upozornil primář Zdeněk Coufal a dodal, že senioři trpící arytmií by měli pravidelně navštěvovat svého internistu nebo kardiologa a být pod lékařským dohledem.
A co můžeme udělat, abychom minimalizovali onemocnění srdce? Základem je zdravý životní styl a léčba ovlivnitelných rizikových faktorů.
„Vyvarovat se nadváhy, mít dostatek pohybu, omezit sedavý způsob života – denně nejméně 2 x 30 minut chůze či jiné vhodné aktivity, udržovat si normální krevní tlak, kontrolovat jeho výši a případně vysoký tlak léčit. Důležité je také redukovat vysoké hladiny krevního cholesterolu. Stejně tak je nutné hlídat krevní cukr a v případě jeho zvýšených hodnot jej redukovat – i třeba pomocí léků – antidiabetik. Samozřejmostí je nekouřit, dehtové produkty kouření výrazně usnadňují ukládání cholesterolu do cévní stěny a společně tak násobně zvyšují riziko infarktu,“ uzavřel primář zlínské kardiologie Zdeněk Coufal.
