Báječně se s k němu už počtvrté postavili v Provodově, kde si získává tradici místní běh, jehož trať měří jedenáct kilometrů, a protože je hodně, ale opravdu hodně členitá, dává účastníkům z řad výkonnostních běžců zabrat jako málokde jinde.
Pochopitelně, že organizátoři připravili i letos nejrůznější tratě s podstatně menší náročností, takže si na své přišly i rodiny s malými dětmi. Oslava státního svátku tak byla neformální a opravdu vydařená.
Jinde se slavilo prací. Jako třeba v Polešovicích na Slovácku, kde se ve vinicích sklízely letošní poslední hrozny. Zatímco před časem to vypadalo na pořádně opožděnou sklizeň, nakonec bylo všechno jinak. Podle vinařů Zbyňka Vaďury či Jiřího Běhávky se nakonec prosadil slunečními paprsky jako málokdy i říjen, a tak sklizeň pozdních odrůd jako třeba hibernalu končí dříve než jindy.
„Sklízel jsem sauvignon s cukernatostí 27,2 stupně, to je absolutní špička, letošní rok zapíšeme jako velice příznivý,“ připomíná další polešovický znalec Vít Soják.
Nejvíce lidí ve státní svátek ale jistojistě zamířilo na hřbitovy. Konal se první díl Dušiček a na hroby mířily věnce coby vzpomínka na ty, kteří už nejsou mezi námi. Plno bylo na hřbitovech ve Zlíně, stejně tak v dalších městech i na vesnicích, další nápor se čeká průběžně o víkendu.
Ceny výzdoby pořádně vyskočily, věnce ve Zlíně se běžně prodávaly i za osm set korun.
