Jak ten čas letí. Od semifinále na Australian Open už Jiřího Nováka dělí rovných 20 let

Foto: zlin.cz
ZLÍN - Třebaže řadu let bydlí s rodinou v Prostějově, na svůj rodný Zlín nedá tenista Jiří Novák dopustit. Tady se naučil hrát tenis, odsud odcházel coby dorostenec do Prostějova, sem se vždycky rád vrací. Žijí tu jeho rodiče i další příbuzní, řadu let tu například "šperkoval" svou účastí Zlínské tenisové dny. Teď by trenér a stále aktivní hráč mohl trošku zavzpomínat.

Je to totiž přesně dvacet let, co v tomto lednovém čase kosil v mužské dvouhře v Austrálii na tamním grand slamu v roce 2002 jednoho soupeře za druhým, až ho pak v semifinále po pětisetovém boji udolal pozdější vítěz AO Thomas Johansson ze Švédska. Vzpomínkami se ovšem šestačtyřicetiletý Jiří Novák moc neopájí.

„Zrovna mířím na trénink se svými dvěma svěřenci. Samozřejmě to semifinále vnímám jako jeden ze stěžejních úspěchů kariéry, ale že bych někde hledal na internetu, jak to tehdy bylo, tak to určitě ne, žiju současností,“ říká pohodově naladěný Novák.

Ten tehdy měl fanoušky přímo v hledišti u protinožců, ale palce a pěsti mu držela u obrazovek celá republika. Možná nejvíc rodiče Miloslava a Jiří, kteří žijí ve Zlíně.

Jiří Novák starší je muž s neskutečnou pamětí a citem pro detail. „Turnaj jsem sledoval jen u televize, s manželkou jsme se vydali za tenisem do Austrálie až rok poté. Soupeře si vybavuji od prvního kola. Jirka nejdříve jasně zdolal Němce Kiefera, pak prohrával 0:2, ale vyhrál 3:2 nad Italem Gaudenzim. Ve třetím smetl Španěla Claveta, v osmifinále porazil 3:1 na sety Dominika Hrbatého ze Slovenska, ve čtvrtfinále Rakušana Koubka 3:0. S Johanssonem vedl v semifinále 2:1 na sety a v pátém pak prohrál 4:6, opravdu o pár míčů,“ přibližuje Novák starší.

Mimochodem na grand slamu tehdy startovalo v hlavní soutěži mužů hned sedm Čechů, mimo jiné i další tenista z našeho regionu, napajedelský Michal Tabara.

Jiří Novák starší s paní se za synem vydali o rok později.

„Tak to tedy byla anabáze, trvala celý měsíc. Byli jsme nejdříve v Adelaide, pak na Novém Zélandu v Aucklandu a poté v Melbourne. Ve třetím kole mu vystavil stopku Rus Južnyj. Vzpomínek je celá spousta, mimo jiné dodnes obdivuji hráče a hráčky, v jakých teplotních podmínkách museli a musejí i dnes hrát vyčerpávající zápasy. I když si myslím, že jsem zažil i vyšší teploty než tamější čtyřicítky,“ vybavuje si Novák straší. Ten totiž stavěl mimo jiné silnice mezi oázami na Sahaře.

„Padesátistupňové teploty byly běžné, ovšem tenis jsme v nich nehráli,“ dodává se smíchem.

„K těm teplotám snad ještě slovo,“ povídá Novák mladší. „Byly opravdu vysoké, ale tamní klima je natolik specifické a příjemné, že to naše výkony nijak zvlášť neovlivňovalo. To táta to měl na poušti asi fakt náročnější.“

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x