Jakube, jak to tedy ve středu na Baťově dopadlo?
Začnu třeba výsledkem, náš výběr kraje vyhrál nad místními 6:5. Ale o ten výsledek zase tolik nešlo, hlavní bylo pomoci dobré věci, to mě těší více než vlastní výhra.
Kolik peněž se podařilo dát dohromady?
Celkem 225 tisíc, za tři roky, co se projektu na pomoc otrokovické Naději a potřebným dětem věnujeme, je to kolem půl milionu, lidé mají dobrá srdce, ne že ne.
Nu, to musíte mít i vy, to je bez debat. Čeká vás nová výzva, je to tak?
Přesně tak, mířím na tříleté angažmá do polské Cracovie Krakov. První polská liga má slušné renomé, rád bych se tam adaptoval, ale jistého nemám vůbec nic.
To nemá v dnešním fotbalovém kolotoči nikdo. Jistotou by mělo být dobré zdraví a rodina, tohle jistě šlape.
Naštěstí už jsem v Krakově prošel komplexní prohlídkou, to je v pořádku, pro rodinu to zase tak lehké nebude. Stěhování s ani ne půlroční holčičkou nám dá určitě zabrat, už jsme ale s tátou a tchánem vybrali pěkné bydlení, tak uvidíme.
Kdy uvidíte?
Už v neděli naložíme věci a jede se. Naštěstí do Krakova je to zhruba jako do Prahy, ještě o fous blíž. V Polsku končila liga o dva týdny dříve a tak také dřív začíná příprava, času na odpočinek moc nebylo, ale samozřejmě se těším, i když to bude dost hektické.
Co víte o Krakově?
Samozřejmě to, že jde o historické město, ale pořádně jej ještě „nastudované“ na vlastní kůži nemám.
Stadion?
Taková větší a lepší Karviná. Patnáctitisícová kapacita, v normálních časech, které se snad blíží, chodilo běžně kolem třinácti tisíc. Na to se moc těším.
Jak vzpomínáte coby odchovanec na zlínské časy?
Nezapomenutelný je samozřejmě zisk poháru, to byla jízda. I ta noc po návratu z Olomouce byla zajímavá. Ba i tiskovka druhý den ráno (úsměv).
A kdy se můžeme těšit na comeback na zlínské Letné?
Moc rád bych tady kariéru zakončil, ale teď popravdě v devětadvaceti myslím na novou polskou výzvu. A všechny Zlíňáky a jejich fandy moc zdravím.
