Když se tak dívám na vaše skvělé věci, musím použít při oslovení výraz „Mistře“. Nuže, Mistře, jak vypadá výroba běžné pomlázky?
Základ je v tom, kolik je potřeba prutů. Standardní počet je osm, zrovna jednu pomlázku dělám, můžu i skoro poslepu, klidně se ptejte dál. V tomto případě to bude tak pět minut, možná jen tři, protože už mám pruty dokonale připraveny a nařezány.
Tohle je klasika, ale o kousek dál nad našimi hlavami obrovské…
Měl jsem tu i čtyřmetrové, tyhle co vidíte, mají něco přes tři metry, zájem taky značný, kluci tady na Slovácku budou mít v pondělí velký den s velkými tatary.
Ten velký výtvor trvá o hodně déle?
Zajímavé je, že ani ne, pruty jsou samozřejmě daleko mohutnější a v tom je ta změna. Výroba netrvá o moc déle. Je to ovšem daleko náročnější na ruce a na klouby, musíte mít pomocníky, kteří vám drží naspodu ten základ. Měl jsem třeba pomlázku, nebo spíš „pomlazu“ (úsměv), čtyři metry dvacet, to už byla fuška.
Kdo vás těmhle kouzelným věcem naučil?
Můžu za to děkovat svému tátovi, ale to byla ta osmiprutová klasika, pak už jsem se coby výtvarník stal samoukem. Byla to ale často drsná práce, metoda pokud omyl, no a pak snad úspěch. Až jsem dospěl opravdu k unikátům, tady vidíte, že mám coby základ jedenadvacet prutů.
A komupak předáváte své umění vy?
Jde to, jak má jít, po rodové linii. Můj syn má osmnáct a už se stačil hodně přiučit. Je ale mladý, ta mladší generace podle mne nemá to nasazení, vůli, výdrž. Tady na Slovácku je to ještě pořád dobré, jinde ale ne, tak se bojím, aby tohle umění, lépe řečeno um, nezaniklo.
Původem jste z Valašska, jak moc máte v srdci Slovácko?
Víte, jezdíme po celé republice. Neberte to jako příležitost chválit místo, kde právě jsme. Ale jednoznačně nejraději jezdím na Slovácko. Má to tu atmosféru, i tady na trzích naprosto autentický folklor. Ano, kus mého srdce je opravdu tady, se zdejšími dobrými lidmi. Cítím to tak.
A z úst povolaného. Jak máme vlastně říkat téhle absolutně velikonoční vrbové nezbytnosti pánských pondělků?
To je na vás, klidně pomlázka, tatar, žila, korbáč, no jak chcete, jak je u vás zvykem.
