Kašíka letos docela trápí vleklé zranění, chytal spíše zkraje sezóny, po něm více Huf a nedávno i nejmladší z trojice Michal Kořének.
Zajímavá je jedna časová souvislost. Hufovi bude za pár týdnů 22 let, při současném zranění Kašíka ho lze považovat za jedničku. Přesně stejně mladý byl Libor Kašík v čase, kdy se nesmazatelně zapsal do historie zlínského hokeje. Ve finále play off po boku matadorů Marušáka, Čajánka, Lešky, Balaštíka a dalších dvakrát úplně vynuloval brněnské střelce a zavelel k zisku titulu.
Teď je ale situace hodně jiná a vyjádření pro média samozřejmě střízlivá. „Chci být nápomocen k vyšším cílům, věřím, že se postupně dostaneme na lepší příčky,“ říká osmadvacetiletý „Kaša.“
Pro něj bude nejdůležitější, aby se dal co nejdříve zdravotně do pořádku.
Možná pro osvěžení mysli, když se před sedmi lety hrálo o titul, byli u toho i Honejsek, Köhler, Ondráček, Kubiš, Sedláček, Okál nebo Řezníček. Tedy držitelé mistrovského titulu, muži, kteří mají jistě daleko vyšší ambice, než se trápit u dna tabulky.