Jen je třeba najít náhradní program. Hráči se stýkat nemohou, trénovat se v kolektivu nedá, karanténa má svá pravidla. Trenéru Jelínkovi nezbylo než program akceptovat, a protože jde o bytostného optimistu, věděl, jak na věc.
„My rekonstruujeme dům, tam určitě vydám síly, v každém případě mi zbývá pokaždé o víkendu pramálo času na rodinu, tak tentokrát budu i pozorný táta a manžel,“ vyprávěl před nedělním obědem v čase, kdy by už mířil na pracoviště, tedy zlínský stadion.
Tam to má z domova nejblíže správce Ladislav Podmela.
„Já mám mnohem raději, když se u nás hraje v sobotu, neděli mívám pak volnější, teď je to stejné, nijak velkou radost ale nemám, celý týden jsem chystal hřiště. Ale beru to normálně, člověk má třeba více času na sportovní přenosy z olympiády,“ říká.
Celou neděli by na stadionu strávil i Miroslav Chromčák, naprosto osvědčený zlínský pořadatel.
„U mne je to asi docela zajímavé. Za normálních okolností bych byl na parkovišti, které bych musel pohlídat od osmi, pak bych jen skočil na oběd, v jednu bych byl zpátky a domů dorazil večer,“ říká muž, který věnuje pořadatelské službě na fotbale i v hokeji kolem čtyřiceti let. A neděli prý využije k třídění vzácného nálezu.
„Našel jsem ve sklepě staré fotbalové magazíny Zlína, tak se bude třídit a rád se ponořím do historie,“ praví obětavec.
A fandové? Jiří Strnad v klubu deset let úspěšně hrál, dalších několik desetiletí věnuje fandění.
„No nic, na zápas půjdeme jindy, já tu pauzu vyplním sportem. Je teplo, půjdu na kolo a zkusím asi i tenis.“
