Pane Václave, to jsou hodně cenné dokumenty doby, je to tak?
Určitě, mám k dispozici nejen běžná, ale i speciální čísla periodik. Vždy se mi moc líbil třeba souhrn olympijských her, mistrovství světa ve fotbale či v hokeji. Vždycky mne to hodně bavilo, dokumentuje to dobu, kdy jsme dosahovali v dřívějších dobách ještě jako Československo velikých úspěchů.
Dodnes vychází nejen na internetu, ale i v tištěné formě Deník Sport, kontinuálně navazuje na Československý sport.
Tak ten jsem kupoval každý den, prostě jako moře dalších fandů jsem neměl problém investovat do čtiva dennodenně poctivých padesát československých haléřů. Stánek PNS byl blízko mého bydliště, žádný problém koupit třeba cestou do práce.
A časopisy? Stadion a Štart, potažmo Gól?
To byla prostě v relativní šedi sportovního zpravodajství opravdu věc. Gól jsem si oblíbil později. Byl o fotbale a hokeji. Stadion a Štart nabízely na tu dobu unikátní články, souhrny, pohledy na osobnosti i události a taky barevné fotografie. Ale vše postupně, napřed šlo taky o černobílou verzi.
Tak si připomeňme doby, kdy jste začal sbírat…
Začínal jsem na začátku šedesátých let minulého století. Tak třeba v jedné kolekci mám časopisy, které připomínají dávno zapomenuté velké sportovní chvíle. Tady je například olympiáda z roku 1964, kdo si pamatuje, že tam českoslovenští fotbalisté získali stříbrné medaile. To je časopis Kopaná, Hokej.
Tady vidím na titulní straně Stadionu Jiřího Rašku… Pro pamětníky a pro osvěžení jeho skokanského zlata v roce 1968, to byla věc, že?
Ono to zní jako pohádka, ve Francii v Grenoble získal na olympiádě ve skoku na lyžích zlato. Pak mám další ucelené číslo s přehledem celé olympiády. Hokejisté skončil těsně, velmi těsně stříbrní.
A fotbal, na ten nesmíme zapomenout…
Určitě ne, tak třeba historicky cenné jsou časopisy z mistrovství světa v Anglii v roce 1966, to je už pomalu šedesát let, vyhrála domácí Anglie. O osm let později pak už hýřil Stadion barvami, v roce 1976 vyhrála doma Německá spolková republika ve finále udolala skvělé Holanďany. A vybavil byste si zápas o třetí místo?
No, dalo by mi to hodně práce, ale zkusím, vím, že tehdy bylo výborné Polsko, nepletu se?
Vůbec ne, opravdu, čtyři roky předtím brala titul Brazílie, ale v roce 1974 zvítězilo v boji o bronz Polsko, když porazilo právě slavné Jihoameričany.
Pro zajímavost, kolik týmů tehdy hrálo na světovém mistrovství?
Jenom šestnáct, to je rozdíl, co, oproti dnešku.
Ještě nějakou chuťovečku nabídnete?
Je jich opravdu spousta. Mám třeba monotematická čísla časopisů. Tady je jedno z nich, celé je věnováno profesionálnímu mistrů světa v boxu Američanu Cassiu Clayovi. Jindy zase třeba našemu olympijskému vítězi, diskaři Ludvíku Daňkovi. Je toho opravdu moře a jde o úžasné dokumenty doby.
