Do akce jdou nejen technické služby, které listí uklízejí svými mechanismy z komunikací průběžně, ale také odborníci z Odboru městské zeleně zlínského magistrátu. Přebohaté zkušenosti má například Stanislav Pospíšilík, který je v oboru celou řadu let.
Víme vůbec, kolik máme na území města stromů?
Na kus to přesně spočítáno nemáme. Ale vycházíme z počtu kolem 100 000 stromů.
A z toho je listnatých kolik?
Naprostá většina, dá se říci, že 85-90 procent. Jistě více než 80 000 stromů. Škála je pochopitelně nesmírně pestrá. Třeba lípy, buky, duby a mnohé další. Rostou v centru, v okrajových čtvrtích a hojně také v takzvaných malolesích například na Lesní čtvrti. Zatímco javory považujeme třeba v Sadu Svobody za běžný standard, jilmy na Školní ulici zase za vzácnost.
A všechny se teď zbavují listí, což jistě vnímáte, kam tedy s ním?
Samozřejmě je to nutné řešit. Třeba z prostranství pod Velkým kinem nebo z Parku Komenského se listí odváží a kompostuje. Ale není tomu tak zdaleka vždycky. Listí se na dalších plochách mulčuje a společně s trávou užívá jako další výživa.
Ať nemluvíme jenom o listí. Co třeba jehličnany?
Ty nám také zdobí parky i další prostranství. Ne všechny ale vydrží zimu v zeleni. Což je třeba případ vzácného, krásného, ale opadavého jehličnanu, jímž je tisovec dvouřadý.
Jak vůbec jako odborník vnímáte čas padajícího listí? Řadu lidí může přivádět k nostalgii, možná až depresi.
Já to tak rozhodně nevidím, rychle se ještě mrkněte do korun stromů. Ty barvy jsou krásné, teplé, přímo úžasné. Hnědá, žlutá, oranžová, je to jak na malířské paletě. A mimochodem, kdo by se bál podzimu, tomu snad ještě pro něco uklidnění. Momentálně, listopad nelistopad, sázíme na návsi v Lužkovicích nádherné cibuloviny. Příští rok má Zlín 700 let, tak ať jsme krásní!
