Martin a Martin ve Zlíně. Tak ať to klukům šlape!

Martinové Berdych (vlevo) a Nečas se potkali na tenisovém turnaji ve Zlíně. Foto: Milan Hájek
ZLÍN - Potkali se možná teprve podruhé v životě. Do Zlína je svedla jedna vášeň zvaná tenis. Oba jsou vyznavači této hry a oba hrají velmi dobře. A protože vybyl čas i na výměnu názorů a pohledů na to, kterak to bylo vychovat syny tak, aby se sportovně dostali až na absolutní vrchol, nebylo od věci nastražit uši a občas se přidat nějakou tou otázkou. Martin Berdych z Valašska a Martin Nečas z Vysočiny byli velmi příjemnými společníky.

Co myslíte, pánové, jak je možné, že ti vaši kluci v tenisu a v hokeji dospěli až tak daleko, tedy do absolutní světové špičky?

Martin Berdych: Není na to tak jednoduchá odpověď, jak by se mohlo zdát. Samozřejmě u Tomáše to od malička byla vášeň, touha něco dokázat, obrovská míra píle snoubená i s talentem. Ale držet se více než deset let mezi nejlepšími, tak to už bylo vlastně jenom na něm.

Martin Nečas: Ono je to takový proces, kdy do sebe musí všechno úplně zapadnout. Martin má jistě genetickou výbavu po mně i po manželce, oba máme odedávna sport velmi rádi, já jsem třeba dlouho závodně běhal na lyžích. Ale hlavně to šlo tak, jak mělo. Vyzkoušel si všechny dostupné sporty, když to mělo míč nebo míček, tím lépe. No a pak se dal na hokej už naplno. Klape to, ale je za tím jeho obrovská píle.

Jak vycházíte s už dospělými syny, nejsou to žádní klučíci…?

MB: Vztahy jsou samozřejmě velice dobré. Teď mne a manželku Tomáš pozval do Prahy na Davis Cup, kde je nehrajícím kapitánem. Hostíme Američany. Vždycky jsme moc rádi, když se zastaví doma na Valašsku, ale já říkám, že je už dvě desítky let daleko více ve světě než doma.

MN: Mě na tom nejvíce těší, že jsme s Martinem založeni více než na tátovsko-synovské vlně spíše na kamarádském vztahu. To je přímo skvělé, bylo to báječné i ve chvílích, kdy jsem musel zabojovat s vážným onemocněním, ale celá rodina mi byla velikou oporou a jsem šťastný, že vše dobře dopadlo.

Přečtěte si také: Správný obojživelník Pavel. Na antuce v roli trenéra, na vozíku coby špičkový hráč

Máte přehled, jak že tráví vaši hoši tyto dny?

MB: Tak to mám a dokonalý. Tomáš se nedávno vrátil z Ameriky a teď už plně „zařezává“ s mančaftem v pražské O2 Aréně, daviscupový zápas netrvá jen dva dny, ale celý týden, teď se trénuje, hledá ideální sestava. No, moc bychom mu s manželkou Hanou přáli úspěch, tedy ten samozřejmě musejí zařídit jeho svěřenci.

MN: Martinovi se blíží další sezóna v dresu Colorada v NHL. A tak je samozřejmě v plné přípravě. V Říčanech je pět i šest hodin na ledě. Pak si jde odpoledne ještě zaběhat nebo zahrát tenis, no, má toho dost, ale je houževnatý, ono se to pak v dlouhé sezóně vrátí.

Vy dva jste tu v družné tátovské debatě. Ale co vaši slavní synové, znají se, potkávají se?

MB: Lepší by bylo zeptat se jich. Ale pokud vím, tak se nedávno potkali. A kde jinde než u sportu…

MN: Ale nikoliv na tenisu nebo hokeji. Jak už to tak někdy bývá, láká je dosud méně poznané. A tak to bylo na krásném zeleném pažitu.

Na fotbale, to bych neřekl…?

MB + MN : Ba ne, tohle bylo na golfu, uvidíme jak jim to půjde!