Milovníci starých tisků mají v muzejní knihovně nové možnosti

Foto: MJVM
ZLÍN - Díky spolupráci Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně s databází Provenio mohou milovníci starých tisků spatřit, co si naši předkové psali do knih za poznámky. Serveru Zlin.cz to řekla vedoucí obchodního oddělení muzea Silvie Lečíková.

Knihovna Muzea jihovýchodní Moravy nabízí řadu zajímavých exemplářů, a to nejen pokud jde o knihy samotné, ale i pokud jde o to, co je v nich připsáno rukou bývalých majitelů. Pokud byste se chtěli podívat, co si psali do knih naši dědové a babičky, případně jakým způsobem si knihy označovali jako svůj majetek, pak určitě nahlédněte do databáze PROVENIO.

Tato datová základna vlastníků historických a moderních knižních sbírek a provenienčních záznamů v knihách, vedená Knihovnou Národního muzea, má za úkol virtuálně rekonstruovat knihovny různých zajímavých osobností a připomínat je pomocí jejich vlastnických označení knih, případně poznámkami či věnováními, která se v jejich knihách zachovala.

Jak řekla Veronika Balajková, knihovnice muzea: „Díky spolupráci, kterou naše muzejní knihovna v letošním roce s Proveniem navázala, si i příznivci Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně mohou v této databázi prohlédnout řadu přípisků, věnování, Exlibris či se více dozvědět o knihách, jež jsou uloženy v  knihovně a sbírkových fondech muzea, a udělat si tak představu o knihovnách a knihovničkách významných regionálních osobností.“

V Proveniu se lidé mohou více dozvědět o knihách vlastněných Karlem Pavlištíkem, Jiřím Hanzelkou, Miroslavem Zikmundem, Bedřichem Koutným, Janem Havlasou, Eduardem Ingrišem, Dominikem Čiperou, Františkem Bartošem, Luborem Tokošem, Josefem Čižmářem, Ludvíkem Kunzem, Josefem Kolajou a muzejními spolky v Napajedlech, Vizovicích, Luhačovicích a ve Zlíně. Srdečná věnování Thora Heyerdahla Eduardu Ingrišovi, či Miroslava Zikmunda nebo Lubora Tokoše Karlu Pavlištíkovi dojmou i dnes.

Pro milovníky starých tisků je zde k vidění několik regionálních unikátů, jako je například Biblí česká vytištěná v roce 1771, s poznámkou na titulní straně: „Knjha tato prinaležj Obcy Lipske…“ (dnešní obec Lípa), nebo Kancionál zlínských varhaníků sepisovaný v letech 1843 až 1927 varhaníky od svatého Filipa a Jakuba. Zcela unikátní je Holanův kancionál Capella Regia Musicalis vydaný v roce 1693 v Praze, který podle poznámek nechal v roce 1773 znovu svázat varhaník z kostela na Malenisku u Provodova Baltazar Rafael Walerian a postupně jej doplnil řadou dalších písní.

Zobrazit fotogalerii >>