Pravá lidská kostra, coby výuková pomůcka? Tento fakt při jedné z hospitací překvapil a zarazil ředitele ZŠ UNESCO v Uherském Hradišti, Jana Vorbu. Spustil tak pátrací akci, při které se pokoušel zjistit, jak se kosti mohly do školy dostat. Vznikl tak jeden velký vědecký úkol, který škole pomohou řešit odborníci.
„V rámci moderního badatelského výzkumu chceme mít takové dva prvky, kdy žáky rozdělíme do dvou skupin – přírodopisného a historického týmu. Ty se budou zabývat kostrou pod vedením odborníků. Samotnou kostru bude zkoumat Fyziologický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a zároveň také Slovácké muzeum. Naši žáci se tak dostanou k nejmodernějším technologiím, kostru podrobíme testům DNA a zjistíme o ní celou řadu nejrůznějších poznatků,“ řekl ředitel ZŠ UNESCO Jan Vorba.
Škola k celému projektu uspořádala zahajovací konferenci s tím, že výsledky výzkumů budou ale známy až za rok. Nejrůznější analýzy a testy totiž potřebují čas. Žáci mají ale unikátní příležitost vyzkoušet si, jak to ve vědeckém výzkumu chodí v praxi.
„Absolvujeme základní antropometrické, antropologické určení, což budeme dělat spolu. Budou se měřit kosti a lebka a bude se zjišťovat kapacita mozkovny. Vzorky z kostry se pošlou do laboratoří, kde se udělají testy na izotopy uhlíku, dusíku, stroncia, abychom zjistili, do jaké společenské vrstvy ten člověk patřil a odkud pravděpodobně pocházel. Další vrozky budou využity na analýzu DNA. Vzhledem k tomu, že kostra je tam minimálně od založení školy, tedy od roku 1913, tak je možné, že se to nepodaří kvůli kontaminaci a degradaci DNA,“ informovala Miriam Nývltová Fišáková z Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Na základě těchto faktů pak může historický tým procházet písemné archivní materiály a pátrat, o koho by se mohlo jednat. Podobizna však bude podle doktorky Nývltové Fišákové velmi obtížná, protože lebce chybí kus dolní čelisti.
Svou odbornost při výzkumu nabídnou i archeologové ze Slováckého muzea. „Žáci samozřejmě neví, jak to probíhá na archeologickém výzkumu, jaké jsou tam nálezy, jak se lidské pozůstatky vyzvedávají, jak se zkoumají, zpracovávají, ukládají nebo konzervují. Při této příležitosti ten školní projekt rozšíříme a nabídneme i tento specializovaný edukační program,“ dodal ředitel Slováckého muzea Ivo Frolec.
Celý projekt už teď budí mimořádnou pozornost, řediteli prý často volají lidé své tipy a teorie, jak se mohla kostra ve škole ocitnout. Na skutečné výsledky si ale budeme muset počkat a ani tak není jisté, že se totožnost podaří odhalit. Do projektu je ale zapojena třeba i zdejší farnost a záštitu převzal starosta města Uherského Hradiště.
