Paní Naďo, jak vypadá vztah vy a Luhačovice?
No to je léty budované a léty osvědčené přátelství. Hrála jsem tu xkrát ve zdejším kouzelném divadle, zpravidla s Květou Fialovou. Ale nejsou to jen pracovní výkony z mé strany.
Nýbrž…?
Nýbrž ze strany zdejších zdravotníků. Jsme přeci v lázních a já tu byla mnohokrát na pobytu, prostě si užít lázně. A taky mám poslední dobou věru co doléčovat.
Ano, k vidění jste zvláště poslední dobou opravdu docela dost, copak si léčíte?
Ano, jezdím sem teď tři roky na rekonvalescenci po operacích. Napřed to byla kolena, teď pro změnu je to kyčel. Je to tu úžasné, cítím, jak okřívám. Ještě tu pár týdnů pobudu.
Až se za tři týdny vrátíte do Prahy, tak nastane čas pracovní?
Jasně, věřím, že dokonale zrehabilitována naskočím zase do Divadla Na Vinohradech, kde mám angažmá. Čeká mne zkoušení hry Ondina. Ale připomenu, že hrát se bude už v Radiopaláci, protože naši slavnou scénu čeká velká rekonstrukce. Taky budeme hrát dále představení Hana, které má zatím podle předlohy Aleny Mornštajnové veliký úspěch. No a zapomenout nesmím ani na Pygmalion.
Co televizní výzvy?
Taky velmi zajímavé, točím s kolegy seriál Polabí, nechte se překvapit.
Podepisujete tu knihu paní Dubničové, ale vy jste přece také spisovatelka…
Jejda, já taky vydala knížku společně s Patrikem Rozehnalem. Jmenuje se to Radovánky Nadi Konvalinkové, vyšla na jaře.
Vaší nejen hereckou souputnicí byla nezapomenutelná Květa Fialová. Vzpomínáte jistě, že ano?
Na Květu se nedá zapomenout. Už to bude tuším osm let, co odešla hrát nahoru. Mám štěstí, že ten příběh pokračuje. Přátelím se s její dcerou Zuzanou Hášovou. Pořád jsme jakoby pohromadě. To mi dělá radost.
Co dalšího se děje ve Zlínském kraji? Dozvíte se na našem webu.
