Kdepak vy jste vlastně začal koketovat s celoživotní láskou, samozřejmě mám na mysli fotbal?
To bylo v malé vesnici Částkově. Dá se říci, že jsem se narodil do fotbalové rodiny. Otec tam už za války zakládal fotbalový klub, jak jsem začal brát rozum, tak jsem se prostě začal motat kolem hřiště, kolem fotbalu. Tehdy v padesátých letech to byl jediný dostupný sport. Navíc táta měl k ruce maminku, ta zase prala mimo jiné dresy, takže moje fotbalová cestička byla zcela jasně nalinkovaná.
Vyzkoušel jste coby hráč řadu fotbalových adres, mimo jiné tehdejší Gottwaldov a Uherský Brod. Po třicítce vás to přitáhlo k trénování… a osud byl zpečetěn, zase fotbalový, že?
Tak tak, začínal jsem v Uherském Brodě, těch štací bylo mnohem více. Nejvíce mne těšila práce ve Zlíně, ale působil jsem třeba ve Viktorii Žižkov, v Dubnici, Kyjově, Veselí nad Moravou, samozřejmě Uherském Brodě a končil jsem v Újezdci v roce 2016.
Tak si procvičme matematiku, kolik to bylo let?
No, není to tak složité, začínal jsem v roce 1976 a končil v roce 2016. Což nám dává kulatých čtyřicet trenérských let.
Tak to klobouk dolů, s kým jste pracoval nejraději?
Těch spolupracovníků bylo hodně. Nejvíce mi to sedlo s Petrem Uličným. Parťák, kamarád, samý úsměv, ale i emoce. Mohli bychom sepsat knihu společných zážitků. Ale rozhodně bych nechtěl zapomenout na Vlastimila Chobota.
To byl asi protipól emotivního Petra „Johna“ Uličného, je to tak?
Úplný, to byl trenér, který byl vynikající psycholog, vůbec nekřičel. Měl jiný pohled na fotbal, kapacita, osobnost. Opravdu se na něj docela zapomíná, já ale ne.
Ale teď pryč od vzpomínek k realitě. Zlín se k vaší radosti vrací do první ligy, jak to vidíte dál?
Fotbal jde hlavně v první lize hrozně rychle dopředu, uvidíme, zda budou naši kluci konkurenceschopní. Všímám si třeba toho, jak důležitou roli při zakládání akci a průnicích hrají v kvalitních týmech stopeři, to nám ještě v té plné parádě chybí. Ale kluci jsou velmi dobří, musíme zachytit všechny trendy a jistě také posílit. Což se snadno řekne, ale hůře koná. Každopádně se na první ligu ohromně těším.
