Zimní procházka kolem více i méně zdařilých luhačovických dominant

Foto: Zlin.cz
LUHAČOVICE, POZLOVICE - Nový rok se v luhačovických lázních a jejich okolí teprve probouzí. Poklid prvních dnů roku, kdy se do ubytovacích zařízení přesouvají zatím ne tolik početní ctitelé fenoménu zvaného Luhačovice, přímo vyzývá k vycházkám. A ty mohou být i tady někdy maličko méně tradiční.

Od zátoky z pozlovické strany se vydáváme směrem k místu, kde říčka Šťávnice zásobuje i teď ledovou vodou zdejší přehradu. Pohled na ní v čase zimním je zase hodně jiný než v běžných dobách, kdy tu najdete plno rybářů i dalších rekreantů. Na hladině se mísí sníh s ledem.

Když dorazíme až na hráz, nebude od věci vydat se dolů. Tedy směrem do Luhačovic. A k tomu slouží známá Jurkovičova alej. Některé objekty tu zrovna čest nedělají, rozlehlý sportovní areál po pravé straně zjevně není delší čas ve formě. Přitom je to rozměrný prostor, který tady jinde zase tak často k vidění není a určitě jde o výzvu ke zvelebení.

Ještě že tu po pár stovkách metrů procházkou kolem specifických minijezů a splavů nacházíme věci daleko příjemnější.

Když se totiž naše cesta stáčí nazpět, je znát, že se na rekonstrukci Vodoléčebného ústavu spojeného s Říčními a Slunečními lázněmi nezahálí. Až budou časem v plné kráse, budou mít luhačovické lázně parádní novou dominantu. Mimochodem jde o mimořádně historicky cenný soubor staveb věhlasného slovenského architekta Dušana Jurkoviče, bez jehož staveb by Luhačovice nebyly tím, čím jsou.

Pokračování článku a více fotografií najdete zde.

--> --> --> --> -->