Jde totiž o to, že bývalý zlínský brankář hájil sedm let také sítě sobotního rivala. A tomu jde jak známo už více než akutně o udržení, v záchranu už v Opavě asi věří málokdo, nicméně dokud žije byť jen teoretická naděje, jistě se Opavští budou prát. Nu a ve Zlíně zase rozhodně nemá po sedmi utkáních bez výhry komfortní pozici realizační tým, do něhož Otakar Novák nedílně patří.
Jsou toto právě ony smíšené pocity?
Dá se to tak říct. V Opavě jsem působil dvakrát, poprvé spíše epizodně, ale pak téměř sedm let do roku 2013, takže to pouto tam pořád je. Jsem poslední, kdo by přál Slezanům sestup, ale jsou v těžko řešitelné pozici. Náklonnost jde ale stranou, nemáme po posledních zápasech na vybranou, chceme jediné, a to je vyhrát.
S týmy, které nepatří k adeptům ze zadních vojů tabulky máte poslední dobou doma přímo děsivou bilanci. Vyhrála tu Karviná, v tu dobu poslední Příbram a naposledy 4:0 Pardubice. Zodpovídáte za gólmany, stala se třeba v tom posledním duelu na tomto postu chyba?
Pořádně jsme to rozebrali před videm, v tom utkání ne, čímž neříkám, že to platí obecně.
Ono to asi mají brankáři hodně jiné než v době Vaší kariéry před dvaceti či ještě deseti lety, je to tak?
Tohle mohu podepsat, zrovna míříme s kluky z posilovny. Jsou i jiné cviky, jiné druhy posilování, fotbal včetně brankářů spěje daleko více k atletičnosti. Příprava brankáře se mění, fotbal, ač se to třeba nezdá, se rychle mění.
V čem konkrétně?
Mění se trénink, kvalita brankářů. Jsou jiné míče, rychlejší, rychlejší jsou i hráči, střely jsou tvrdší. V tomto směru jsem rád, že už mám po kariéře. Udělat dnes viditelnou chybu je opravdu snazší než v mých časech.
Což může znít jako obhajoba vašich svěřenců...
Může, ale není to tak. Teď musí zabrat celý mančaft, ta naše série je opravdu k vzteku a musíme ji zlomit, ať už mne ta opavská část fotbalového srdce zabolí, nebo ne.
