Ovoce je naše zlato. Úrodu je třeba chránit, říká předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík

Na sklizeň se chystají také početná hejna špačků. Foto: zlin.cz
ZLÍNSKÝ KRAJ - Sadaři, vinaři a zahrádkáři pomalu sčítají, jak že dopadla a dopadne letošní úroda. Jeví se jako mírně podprůměrná. A může být hůře, to když se mezi sklízeče zařadí ptáci. Tedy konkrétně špačci a v menší míře kosi. Jak si chránit úrodu, o tom ví muž nadmíru povolaný. Je jím předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Pane předsedo, začněme třeba drobnějším ovocem. Rybíz, angrešt, borůvky a leccos dalšího. Jak bránit tomu, aby se mezi špičkové sklízeče neřadili všeho nebo alespoň lecčeho schopní ptáci?

Hlavní ochutnávači jsou špačci. Jsou jich celá hejna a jak víte, dovedou sklidit například borůvky za pár hodin. Pak jsou tu kosi, taky dobří, ale už ne tak výkonní jedlíci. Zatím budu mluvit za větší pěstitele. A taky za vinaře. No, právě vinaři mohou do špačků ze zákona střílet. To my ovocnáři nesmíme, tu výjimku nemáme. Možná nejúčinnější metoda je používání pohyblivých maket dravců. To platí i u třešní, nejčastěji se vyskytují makety jestřábů.

Co třeba sítě, ty se často uplatňují na borůvkových farmách, ale i mezi drobnými pěstiteli tohoto skvělého ovoce…?

Ano, sítě určitě ano, na zahrádkách i na farmách. Účinek je značný a je to i ochrana proti krupobití. Mohu-li poradit, zakrývat by se mělo nejen shora, ale i z boku, prostě, aby to špaček nepodletěl a nehodoval snadněji a více než shora.

Přečtěte si také: Letní filmová škola odhalila denní program, láká na nové snímky, koncerty i výstavy

Vinaři, ale nejen oni mají i akustické plašiče, jsou účinné?

V sadech jde o zařízení, kde jsou nahrány zvuky dravců. To zařízení je míchá. A to tak, aby nešly po sobě. Špaček je mimořádně bystrý a chytrý a na monotónní zvuk si snadno zvykne. Tedy nepravidelné intervaly, je to docela složité, zato velmi účinné. Tohle je napojeno na baterie nebo soláry. A to už mluvím o hektarech ochrany. Vhodná je i kombinace se zmíněnými maketami.

Vinaři se brání i přímo bojovně, užívají děla, ale ten hluk pro okolí…

To může být maličko problém, ale účinnost je vysoká. Toho se špačci opravdu bojí. Jenže někdy také lidé, sousedi. Když šéf špaččího hejna má tenhle nekomfort, tak zavelí a zmizí do jiné lokality.

Všechno funguje. Něco více, něco méně. A co třeba živí dravci? To by měla být tutovka…

Jistě, někteří pěstitelé spolupracují se sokolníky. A taky podporují hnízdění dravců v okolí. Špaček je hodně inteligentní, to bezesporu, ale živých dravců se bojí úplně nejvíce. Nasadí průzkumníky, ale ti, jak zjistí, že se tu vyskytují živí predátoři, kteří mají jasnou převahu, odletí a už se nevracejí.

A když se ovocnáři či vinaři nechrání…?

Tak mohou být následky fatální. Hladová hejna vám sklidí úrodu za pár hodin, tak to je. Škody bývají v řádu statisíců.

Na zahradách dozrálo drobné ovoce, je dobré užívat plastových velkých černých ptáků?

Je to pomocná metoda, ale zase to naráží na intelekt špačků a kosů. Jenže na rozdíl od maket dravců, které se hýbou a vzbuzují dojem živého tvora, se tihle krasavci jen dívají a netočí se. Nu a ptačí jedlíci si zvyknou. Takže univerzální ochrana to není.

A ještě, co špačkům chutná nejvíce?

Myslím, že největší apetýt mají na hrozny, třešně, višně a borůvky. Třeba rybíz nebo jahody tolik rádi nemají.

Zobrazit fotogalerii >>