Zabloudit se nedá
Nejdříve se vydáváme po pěkně asfaltové silnici, což je ale idylka jen pár stovek metrů dlouhá. Potom zamíříme do lesa a po původní pohodičce prakticky na rovině už vede červená značka stoupáním směr nejvyšší hora Bílých Karpat.
Pro ty, kteří nejsou v pěší turistice zrovna zběhlí, platí, že je cesta skvěle značená, zabloudit se nedá. Postupně trasa, ale jen v rozumných mezích, přidává na náročnosti. Po řekněme dvou kilometrech (spatřili jsme první letošní bedlu) vstupujeme v bukových porostech do známého bezúdržbového prostředí, pěkněji řečeno, bukového pralesa. Pro znavené přístřešek s lavičkami, na jednom z buků díky přírodnímu kouzlu lavička při zemi přímo na kmeni.
Krásné výhledy u televizního vysílače
Když ujdeme po hodince a půl zvolna příjemných pět kilometrů, zavře se lesní porost. Před očima máme louku a za ní na nejvyšším bodu, přímo na česko-slovenské hranici, známý televizní vysílač. Ten je na kótě 969 metrů a pozor, samotná věž unikátní stavby se tyčí ještě o 131 metrů výše.
Tady jsou k mání dokonalé, jedinečné výhledy na všechny světové strany. Beskydy, Malá Fatra, Vršatec a mnoho dalšího. Tak tady, prosím, v nejmenším nespěchat. Klid i na občerstvení samozřejmě dojde.
Mohlo by vás zajímat: Nová cyklostezka Pindula propojuje Rožnov s Trojanovicemi a Moravskoslezským krajem
Vítá nás legendární Holubyho chata
To seběhnete dalšího půl kilometru a jste u téměř legendární Holubyho chaty. Má velmi příjemný interiér stejně jako venkovní prostory. Otevřeno tu mají denně mimo pondělí, pivo není levné, Plzeňské za tři a půl eura, ale kvalita velmi slušná, samozřejmě se dá i pojíst a setkat se s nádherným kocourem i usměvavou obsluhou.
Okolí chaty, která bývá dlouhá léta centrem neformálního přátelského setkávání Čechů (Moravanů) a Slováků je docela zajímavé. Pořád jsou tu sloupy od vleku svědčící o tom, že se tu (asi už hodně dávno) také holdovalo sjezdovému lyžování. K vidění jsou teď v hojném počtu cyklisté. Ti odvážnější a zdatnější sem míří z moravské strany lesním porostem, jiní po silnici ze slovenské.
A zase zpět…
Tak zpět k vysílači, znovu nádherné a nezapomenutelné výhledy a pěkně z mírného kopce níže a níže, až jsme zase na parkovišti u Kamenné boudy. Pak už jen znovu pozor na pneumatiky ve výmolech na zvláštní silnici a alou domů…
