Ateroskleróza je dlouhodobý proces, při němž dochází k tuhnutí cévní stěny a zužování jejího průsvitu. Tvoří se tzv. aterosklerotické pláty připomínající nánosy nečistot ve starých vodovodních trubkách. Důsledkem zúžení je nedostatečné prokrvení orgánu, ke kterému daná céva míří.
V rozvinutých zemích má určitou formu aterosklerózy přibližně 15–30 % dospělých. Jejich počet roste s věkem a nezdravými faktory, jako je kouření, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak a obezita. U lidí starších 60 let je výskyt aterosklerózy vyšší, a to často kolem 60–70 %.
Technika odborně nazývaná intravaskulární litotrypse využívá rázových vln pomocí speciálního balonkového katetru, který je napojený na generátor.
„Generátor vytváří elektrické impulzy, ty vedou k prudkému vypařování tekutiny v balonku a tím vzniknou tlakové vlny. Z balonkového katetru se pak vlny začnou šířit do stěny tepny, hrubě zvápenatělé pláty rozmělní a tím umožní roztáhnutí tepny na původní šíři, aniž by se z ní cokoliv uvolňovalo. Stěna tepny rovněž není výrazněji poškozena,“ přiblížil primář Oddělení zobrazovacích metod Krajské nemocnice T. Bati Jiří Palíšek.
Výhodou intravaskulární litotrypse je oproti konvenčním metodám právě dramaticky nižší podíl komplikací. Dříve například po běžné angioplastice ve velké části případů následovala další angioplastika nebo zavádění stentu.
„Naší nemocnici se podařilo dojednat úhradu tohoto výkonu od zdravotních pojišťoven a také zajistit bezplatné zapůjčení generátoru. Výhodou trvalé zápůjčky generátoru je možnost kdykoliv provádět intravaskulární litotrypsi dle potřeb pacienta,“ pokračoval Palíšek.
Od zavedení nové techniky loni na podzim provedli zdravotníci Oddělení zobrazovacích metod KNTB 20 výkonů intravaskulární litotrypse, nejčastěji se jednalo o tepny horních a dolních končetin, pánve a krku.
