Hle, konečně vás vidím i jinak než v běhu, což u vás platí i v centru města za chůze, tedy skoroběhu…
Však je také plavání mimořádně důležité pro zdraví třeba ve vyšším věku, mám to tu moc rád, pravda, častěji se vyskytuji na tratích běžeckých závodů.
Ještě chodíte nebo téměř běháváte do práce?
Jsem poměrně čerstvý důchodce, není to špatné, mákl jsem si řadu let, všechno má svůj čas.
Co vás kromě osobních časů potěšilo coby jednu z hlavních tváří Běhů Zlín v uprchlém roce?
Nejvíc určitě Mikulášský běh a jeho vyznění. Díky sponzorské firmě Krajči plus a jejich 100 000 korunám se nám spolu s velikou běžeckou rodinou podařilo vybrat pro nadační fond Krtek přes čtvrt milionu korun, to je krásná částka. Pomůže onkologicky nemocným dětem.
Velký respekt, sezóna se už zase rozbíhá. S čím do ní jdete?
S optimismem a dobrou náladou, to je to, co běhání, ale i jakýkoliv jiný sport přináší. Moc mne třeba těší, že nám pořádně přibývá žen a dívek na našich závodech. Účastní se celé rodiny, tak to má být.
Čím si ten boom vysvětlujete?
Běhání jako takové je prakticky pro každého a kromě možná trochu cenově náročnějšího obutí je to i sport z těch levnějších. Ale hlavně je tam znát přirozená radost z pohybu. Z toho vlastně nejjednoduššího. Běh si už zkusil každý, takový parašutismus či horolezectví asi ne.
Jste léta organizátorem mnoha logisticky náročných akcí. Už jste si pořídil mobil?
Zatím to jde bez něj, tak u toho zůstanu, když dovolíte.
S radostí, povoleno. A hodně kilometrů ve zdraví a bez mobilu přeji.
Děkuji za pochopení, i když se nikdy nemá říkat nikdy.