Pane Nový, co je u Nových nového?
Já jsem každý den nový, teď jsem třeba nově dostal Zlatý střevíček. Moc si toho vážím. Jsme přece na nejstarším a největším festivalu svého druhu a dostat právě na takové akci hlavní cenu, to je tedy věc.
O rok vás předběhl jiný klasik oboru hereckého Pavel Zedníček…
Pavel je skvělý herec, Zlíňák, dodnes je v srdcích mnoha generací třeba rolí v Chobotnicích. No já mám zase svůj S tebou mě baví svět. Ale vážně si Zlatého střevíčku moc vážím, je to cena dětských srdcí.
Chodil jste jako dítě do kina?
No jejda, pamatuji si na černobílého Švandu dudáka, ale já z toho filmu mockrát utekl, jak se tam objevily šibenice, začal jsem se bát a frrr domů. Ale šel jsem znovu, ovšem dokoukal až jako plnoletý.
Vybavujete si zlínskou filmovou tvorbu?
No ježíšmarjá, Karel Zeman. Cesta do pravěku. Jak já se zase bál těch prehistorických zvířat. To byly mimochodem doslova úžasné filmy, světové.
Dnes se bojíte čeho?
Dnes se nebojím ničeho, jedině snad sám sebe, abych nedělal moc blbostí (smích).
Příjmení Nový je pro vás tím nejlepším možným?
Je, to mi sedí. Jen si to vezměte. Takový velikán jako Oldřich Nový, herec nejen první republiky doslova úžasný. Nebo Milan Nový, kladenský hokejista, skvělý střelec. Jinak nedávno jsem byl na jedné akci a byla tam rodina Nových, otec Pavel, dcera Kateřina, no přesně jako u nás. Kdepak, tohle příjmení bych neměnil.
Co Zlín jako sídlo festivalu, jak se vám líbí?
Líbí, moc, sem ten dětský a mladý svět prostě patří. Však už jsme taky na 63. ročníku. Ani koronavirus tu neměl šanci a jelo se a jede dál.
