Nejdříve podepsal dvouletou smlouvu, pak ji o stejný čas prodloužil. Obě strany se teď dohodly na jejím předčasném ukončení.
Jiráček ještě naskočil coby střídající hráč do vítězného utkání v Olomouci, pak už se na hřiště nedostal v utkání proti Bohemians 1905 a naposledy chyběl v nominaci na další zápas s Českými Budějovicemi.
Ve středu vše skončilo předčasným ukončením kontraktu o pár týdnů, což potvrdil i sám fotbalista, stejně jako zlínský generální manažer Zdeněk Grygera. Ten popřál na webových stránkách Jiráčkovi hodně štěstí a zdraví ve fotbalovém i osobním životě.
Stalo se, co se někdy stává, ne vše zjevně interpersonálně klapalo, jak by mělo. Pitvat se v tom dnes žádná ze stran nechtěla.
A tak asi stojí za připomenutí, kde všude Jiráček hrál. Mimo jiné v německé bundeslize v Hamburgu a ve Wolfsburgu, titul a pohár získal v Plzni, oblékal dres Sparty Praha, Jablonce i Zlína, kde má na kontě přes stovku zápasů.
Kdo má dobrou paměť, jistě si vybaví Jiráčkovy tři góly v reprezentaci. To byly chvíle největší slávy tehdy dlouhovlasého mladíka.
Když na něj v televizním přenosu v listopadu 2011 volal Jaromír Bosák: „pojď synu“, šel, dal gól a stvrdil v baráži v Černé Hoře náš postup na EURO 2012. Za půl roku tam pak nejdříve skóroval spolu s Pilařem ve vítězném utkání proti Řecku, za pár dnů pak rozesmutnil domácí Polsko. Náš tým vítězným gólem poslal do čtvrtfinále a pořadatele šampionátu vyřadil…
S fotbalem podle všeho nekončí, ve Zlíně ale ano.
