Poprvé místo učebny skutečný výjezd
Studenti druhého ročníku studijního programu Zdravotnické záchranářství Fakulty humanitních studií na UTB už mají za sebou teoretickou i praktickou přípravu. Ve škole si jednotlivé postupy nacvičovali v modelových situacích. Na základně záchranky ale poprvé uvidí, jak se všechny tyto znalosti musí spojit dohromady.
„V reálném provozu záchranné služby se poprvé učí tyto znalosti spojovat – vyhodnotit situaci, stanovit priority a reagovat na potřeby konkrétního pacienta,“ vysvětluje Petr Snopek, odborný garant studijního programu a koordinátor odborných praxí.
Právě v terénu totiž nejde jen o to vědět, jaký postup použít. Záchranář musí zároveň rychle vyhodnotit situaci, myslet na bezpečnost, komunikovat s pacientem i jeho okolím a spolupracovat s ostatními členy posádky.
Studenti budou součástí posádky, pacienta ale neošetřují samostatně
Praxi studenti absolvují ve dvou skupinách na výjezdových základnách v pěti částech kraje – ve Zlíně, Kroměříži, Uherském Hradišti, Vsetíně a Valašském Meziříčí.
Do výjezdů se zapojují jako další členové posádky. Nenahrazují přitom žádného zdravotnického pracovníka a samostatnou péči o pacienta neposkytují. Všechny činnosti vykonávají pod vedením mentora a podle toho, co už během studia zvládli.
Na směně mohou sledovat celý průběh zásahu – od přípravy posádky k výjezdu přes vyšetření pacienta až po jeho předání ve zdravotnickém zařízení. Podle konkrétní situace se mohou zapojit například do základního vyšetření, monitorování životních funkcí, přípravy vybavení nebo manipulace s pacientem.
U náročnějších výkonů vždy rozhoduje mentor, zda a jak se student zapojí.
Přečtěte si také: Muže při kácení stromu zasáhla větev, v lese pak 45 minut čekal na pomoc
Každý výjezd může vypadat úplně jinak
Jednou může posádka vyrazit do domácnosti, jindy na veřejné místo, do firmy nebo třeba do školy. Student tak nemá předem připravený scénář.
„Každý záchranář si musí jednou poprvé obléct uniformu, nastoupit do sanitky a vyjet za pacientem. Ten první kontakt s realitou je klíčový. Najednou nejde o modelovou situaci v učebně. Na místě musíte vnímat konkrétního člověka, jeho stav, prostředí, bezpečnost i práci celého týmu,“ popisuje ředitel ZZS Zlínského kraje Jan Šebek Cholewa.
Součástí praxe proto není jen samotná zdravotnická péče. Studenti poznají také fungování celého výjezdového týmu a podle charakteru události i spolupráci s dalšími složkami integrovaného záchranného systému.
Pacient může přítomnost studenta odmítnout
Praxe zároveň musí respektovat práva pacientů. Studenti jsou stejně jako zaměstnanci záchranky vázáni mlčenlivostí. Pacient má také právo jejich přítomnost u své péče odmítnout a posádka jeho rozhodnutí respektuje.
Rozsah praxí záchranná služba každý rok domlouvá s fakultou podle počtu výjezdových skupin a dostupné mentorské kapacity. Přítomnost studentů zároveň nesmí omezit dostupnost péče pro pacienty.
Od sanitky až po nemocnici
Studenti během praxe poznají také technologie, které jsou dnes běžnou součástí práce záchranářů. Seznámí se například s elektronickou dokumentací ve výjezdovém voze a předáváním informací nemocnici.
Praxe u záchranky je přitom jen jednou částí jejich přípravy. Zkušenosti získávají také na pracovištích urgentní a intenzivní péče a dalších nemocničních odděleních. Postupně tak mohou sledovat cestu pacienta od prvního kontaktu v terénu až k navazující nemocniční péči.
„Dnes přijíždějí na základnu jako studenti a pozorují práci zkušenějších kolegů. Za několik let mohou být sami v posádkách, které vyjíždějí k lidem v nejtěžších chvílích jejich života,“ říká Šebek Cholewa.
